Přinášíme vám rozhovor s Pavlem Machálkem, který se v NASA Ames Research Center zabývá analýzou datového toku z kosmického dalekohledu Kepler. Pan Machálek se stal spolupracovníkem našeho webu, takže s jeho články a informacemi se budete na exoplanety.cz setkávat i v budoucnu.
Studoval jste v Londýně, pak na Johns Hopkins University. Jak dlouho žijete v zahraničí, můžete nám o sobě něco říci?
Vystudoval jsem Anglické gymnázium v Praze Vysočanech (2000), při kterém jsem docházel na kurzy do Planetária a později na Petřín. Poté jsem vystudoval bakalářské studium astronomie na University College v Londýně (2003) a po letní stáži ve vědeckém středisku Hubblova dalekohledu v Baltimore v Marylandu (Space Telescope Science Institute), jsem přestoupil na doktorandské studium Astronomie na Johns Hopkinsově univerzitě taktéž v Baltimore (2004). Minulý říjen jsem obhájil dizertaci na téma studium atmosfér horkých Jupiterů pomocí infračervených světelných křivek a teď pracuji ve výzkumném středisku NASA Ames v Kalifornii na studiu atmosfér horkých Jupiterů pomocí světelných křivek ve viditelné, ultrafialové a infračervené části spektra.
Nyní začínáte pracovat v Ames Research Center, kde budete u týmu kosmického dalekohledu Kepler. Co přesně bude Vaším úkolem?
V minulých několika měsících nabralo řídící středisko dalekohledu Kepler, několik pracovníků, kteří budou odpovědní za analýzu datového toku světelných křivek. Kolegyně bude pracovat na odstraňování systematických defektů ve světelných křivkách, já se poté budu soustředit na zlepšování algoritmů, které ve světelných křivkách vyhledávají planetární kandidáty, které poté jdou do tzv. Kandidátní komise, kde bude další nový kolega, a ten rozhodne, kteří z těchto kandidátů půjdou k prověřování pomocí spektrografu na dalekohledu KECK.
Kdo podle Vás má nyní největší šanci nalézt exoplanetu zemského typu, jenž obíhá okolo svého slunce v obyvatelné zóně? Uspěje Kepler, nebo má šanci také pozemská astronomie? Mám na mysli především tým okolo spektrografu HARPS.
Řekl bych, že jsou zde tři možnosti: buď první skutečnou exo-Zemi (R≈ R_Země; M≈1 M_Země; P≈ 50-365 dní podle rozsahu obyvatelné zóny dle typu hvězdy) objeví buď dalekohled COROT, tým M_EARTH kolem Prof. Charbonneau na Harvardu či nakonec skutečně dalekohled Kepler kolem roku 2012. Ohledně COROTu se šuská, že se chystají zveřejnit další dávku planet; schopný tým kolem Prof. Charbonneaua prokázal schopnost objevovat zemské planety kolem červených trpaslíků nedávným objevem super-země GJ 1214b a je velice dobře možné, že předběhnou dalekohled Kepler v objevení planety rozměrů a hmotnosti země v obyvatelné zóně kolem červeného trpaslíka. Dalekohled Kepler, hledá planety ve viditelné části spektra a potvrzení planety podobné naší Zemi bude trvat minimálně tři tranzity s roční periodou (tj. rok 2012-2013) a následné potvrzení spektrografem, schválení nálezu na ústředí NASA a následná tisková konference.
O spektrografu HARPS nedokážu spekulovat, nicméně i kdyby objevil planety s hmotností podobné naší Zemi, ne všechny budou mít tranzit, takže nebudeme vědět poloměr.
Kosmický dalekohled Kepler hledá exoplanety tranzitní fotometrií, která je relativně dostupná i amatérským astronomům. Myslíte si, že amatéři mohou napomoci při výzkumu exoplanet?
Spolupráce ohledně tranzitní fotometrie s astronomy amatéry prokázala svoji užitečnost pro několik projektů, namátkou: projekt XO (http://www-int.stsci.edu/~pmcc/xo/) využívá síť astronomů amatérů na potvrzování kandidátů; astronomové amatéři se podíleli na objevu tranzitů HD 17156b (http://oklo.org/2007/10/04/confirmed/) ; sledování neobvyklé planety HD80606b s periodou 111 dní (http://oklo.org/2010/01/14/follow-up/ ) a samozřejmě bychom neměli zapomenout na snahu českých astronomů a projekt TRESCA (http://var2.astro.cz/tresca/transits.php) a ETD. Amatéři tedy skutečně hrají klíčovou roli při potvrzování a následné studium tranzitních exoplanet. Uvidíme, do jaké míry to bude možné v éře objevování exo-zemí.