Už je to téměř měsíc od chvíle, co do kin vtrhl nový film Jamese Camerona s názvem Avatar. Tajemný měsíc Pandora a modré příšerky trhají rekordy v tržbách po celém světě a „avatarmánie“ zřejmě sdělovací prostředky a kina jen tak neopustí. Jen v Mexiku se Avatar stal co do tržeb druhým nejúspěšnějším filmem v historii. Na jeho úspěchu si samozřejmě museli přihrát svou polívčičku také astronomové a astrobiologové a je to tak dobře!
Astrobiologické weby v zahraničí psaly o filmu Avatar ještě před jeho premiérou. Objevily se komentáře k tomu, zda může existovat měsíc Pandora a zda vůbec můžeme nalézt měsíce u exoplanet. Vše dostupné a důležité jsme vám jako jediní v Česku přinesli v článku Existuje měsíc Pandora z filmu Avatar?
Nyní se objevil lehce kritický článek na webu spaceref.com. Autor se v něm zamýšlí nad tím, proč se na vlně zájmu o film Avatar nesvezla také americká NASA. Úřad pro letectví a vesmír by přitom nějakou „vzpruhu“ potřeboval jako sůl. Z jedné strany přichází nejistá budoucnost z Bílého domu a na straně druhé je zde hospodářská krize. Podle průzkumu si až polovina Američanů myslí, že by USA měly dávat v dnešní složité době méně peněz na výzkum vesmíru.
Autor se v článku zamýšlí nad tím, že NASA nový film fakticky ignorovala. Jedinou zmínku o Avataru v souvislosti s NASA najdeme v projevu ředitele úřadu Charliho Boldena na setkání Americké astronomické společnosti. Na stejné akci mimochodem NASA oznámila objev 5 exoplanet kosmickým dalekohledem Kepler.
Osobně bych k NASA nebyl zase tak kritický. Avatar a jeho možný přínos si úřad skutečně nechal tristně utéci mezi prsty, avšak v globálním měřítku je propagace kosmického výzkumu a vlastních výsledků v případě NASA na dobré úrovni. Zvláště pokud to porovnáme s ostatními kosmickými agenturami.
Dopátrat se výsledků třeba Japonské kosmické agentury je mnohdy velký problém, byť má za sebou úspěšné mise několika kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice apod. Když se podíváme na Evropskou kosmickou agenturu, není situace o mnoho lepší. Na rozdíl od NASA je její evropská sestřička v nevýhodě, neboť je multinárodní. Také Česká republika je už nějaký ten pátek členem ESA, avšak o výsledcích kosmické agentury se toho dozvíme podstatně méně ve srovnání s NASA. České oficiální stránky ESA jsou žalostně neaktuální a vypracovány neefektivním způsobem. Z naší vlasti putují do ESA peníze na nejrůznější projekty, ale kdo z občanů o tom ví? Vsadím se, že kdyby podobný průzkum, o jakém jsme psali výše, proběhl u nás, dopadl by podstatně hůře.
Pokud se podíváme na situaci v naší kotlině, je ve srovnání s NASA daleko horší. Česká věda dokáže při popularizaci využívat potenciál moderních technologií jako je internet, facebook, twitter sotva z jedné desetiny. Internet je přitom dobrým prostředkem, kterým se dají široké veřejnosti naservírovat informace o aktuálním dění ve vědě i úspěších našich vědců. Popularizace vědy přes internet je u nás vnímána do značné míry jako něco méněcenného, čemuž odpovídá i množství vynaložených finančních prostředků a ještě horší efektivita.
Samozřejmě zde jsou „kolovrátkové rétoriky“ o nedostatku peněz, lidí a vůbec všeho. Aniž bych se však chtěl chlubit, musím uvést příklad exoplanety.cz. Náš web funguje už rok o osazenstvu 1 člověka (+ výpomoc s jazykovými korekturami) a 0 Kč přijmu. Přesto dokážeme přelouskat do češtiny drtivou většinu novinek z „našeho“ oboru a to populárně, zábavnou a střízlivou formou. Kromě toho vydává web 4x ročně elektronický časopis Gliese o 50 stranách A4, který dle odhadů čte 1500 až 2000 lidí.
