Na leden připravuje historicky první vydání Exoplanetární ročenky, ve které se ohlédneme za klíčovými objevy a událostmi roku 2009 ve výzkumu exoplanet. Už nyní ale můžete hlasovat v anketě (vpravo) a vybrat nejdůležitější „exoplanetární okamžik roku 2009“
Na výběr dáváme z možností, ale v diskusi pod článkem můžete navrhnout i další události a objevy.
Objev exoplanety CoRoT-7 b
Počátkem února oznámili astronomové objev exoplanety CoRoT-7 b. Exoplaneta má průměr menší než dvě Země. Okolo své mateřské hvězdy obíhá ale velmi blízko, takže jeden rok na exoplanetě trvá jen 20 pozemských hodin! Pro srovnání: Merkur oběhne okolo Slunce za 88 dní. Díky malé vzdálenosti planety od mateřské hvězdy, panuje na jejím povrchu teplota 1 000 až 1 500 °C.
Start kosmického dalekohledu Kepler
Dne 7. Března 2009 se do vesmíru vydal kosmický dalekohled Kepler. Jeho úkolem je nepřetržitě sledovat 100 000 vybraných hvězd v souhvězdí Labutě a na základě tranzitní fotometrie objevit stovky nových exoplanet a to včetně planet o velikosti Země.
Objev exoplanety Gl 581 e
Pokud nepočítáme planety u pulsarů, je Gl 581 e na sklonku roku 2009 nejméně hmotnou známou exoplanetou. Michel Mayor z Ženevské observatoře společně se svými kolegy oznámili objev exoplanety Gl 581 e 21. dubna 2009. Exoplaneta byla objevena měřením radiálních rychlostí pomoci spektrografu HARPS na Evropské jižní observatoři v Chile. Gl 581 e má hmotnost asi 2 Země a okolo svého slunce obíhá s periodou 3,14 dne.
Objev exoplanety GJ 1214 b
V prosinci oznámili astronomové objev exoplanety GJ 1214 b, která má hmotnost 6 Zemí a okolo svého slunce obíhá s periodou 1,6 dní ve vzdálenosti 0,014 AU. Jedná se o první super-Zemi, která byla objevená tranzitní metodou ze Země. Více o objevu v samostatném článku.
Exoplaneta lehoučká jako pírko
Exoplaneta WASP-17 b obíhá okolo své hvězdy ve vzdálenosti 0,051 AU s dobou oběhu 3,74 dne a objevena byla metodou tranzitní fotometrie. WASP-17 b má hustotu jen 80 až 200 kg/m3. Astronomové tuto hustotu přirovnávají k polystyrenu. Jedná se o exoplanetu s nejmenší známou hustotou. Aby také ne, vždyť WASP-17 b má průměr 1,74x větší než Jupiter ale hmotnost jen poloviční. Více v samostatném článku.