Němečtí astronomové odhalili poruchy v pohybu exoplanety TrES-2 b, které naznačují, že okolo mateřské hvězdy obíhá ještě další planeta.
Pokud se podíváte do některé z encyklopedií na jednotlivé planety Sluneční soustavy, pak snadno zjistíte, že u šesti z nich zeje kolonka „objevitel“ prázdnotou. Nebojte se, nesnažíme se vás zmást. Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn nikdo neobjevil, neboť je možné tyto nebeské poutníky pozorovat pouhým okem a tak provází člověka odnepaměti. Zemi jsme minimálně z astronomického hlediska objevovat nemuseli. Ve výčtu nám zůstali Uran a Neptun, kteří své objevitelé mají. V případě Uranu jim nebyl nikdo jiný než slavný britský astronom s „českými“ kořeny William Herschel. Poněkud zašmodrchanější je příběh osmé planety Sluneční soustavy.
Jako první zřejmě pozoroval Neptun samotný Galileo Galilei na přelomu let 1612 a 1613 (viz článek). Neptun ale přešel bez povšimnutí jako více či méně významnou hvězdu, a tak se na osmou planetu muselo počkat až do počátku 19. Století. Neptun byl objeven na základě nepravidelností v pohybu Uranu. Svou gravitací ovlivňuje Uran planetárního souseda tak významně, že to ani astronomové na počátku předminulého století nepřehlédli.
Také Merkur neobíhá tak, jak velí astronomické učebnice a Keplerovy zákony. Astronomové proto kdysi usuzovali na existenci další planety, obíhající blízko Slunce. Existenci „vulkanické planety“ nakonec vyvrátila až teorie relativity, která našla jiné vysvětlení v poruchách Merkuru, než je existence dalšího většího tělesa na oběžné dráze okolo Slunce.
Při zkušenostech ze Sluneční soustavy a ve vzpomínce na příběh planety Neptun se astronomové zahleděli do vzdálených končin vesmíru. Už bezmála 15 let objevujeme planety u jiných sluncí a otázka je proto nasnadě: můžeme objevit exoplanetu na základě poruch v oběhu její známé a regulérně objevené sestry? Ano, můžeme…
Možný úspěch nyní hlásí němečtí astronomové. Ti se zaměřili na exoplanetu TrES-2b, kterou pozorovali v letech 2006, 2008 a 2009. Planeta o hmotnosti Jupiteru obíhá okolo hvězdy nepříliš odlišné od Slunce s periodou 2,4 dne. TrES-2b byla objevena tranzitní metodou, což znamená, že z našeho pohledu přechází před svou mateřskou hvězdou a způsobuje pokles její jasnosti.
Němečtí astronomové odhalili změny ve sklonu oběžné dráhy a době oběhu planety. TrES-2b vznikla ve vzdálenosti cca 5 AU, jak se na hmotné planety sluší a patří. Později ovšem migrovala směrem ke svému slunci. Jedním z teoretických vysvětlení změn parametrů oběžné dráhy může být pokračující migrace. Z praktického hlediska je však toto vysvětlení pasé, neboť migrace planety nemůže způsobit tak velké změny v průběhu pouhých několika let.
Podle německých astronomů je jediným vysvětlením existence další planety, obíhající okolo mateřské hvězdy TrES-2. Planeta s největší pravděpodobnosti z našeho pohledu nepřechází před svou hvězdou a také další metody detekce exoplanet jsou na ní krátké. Proto je dosti složité její existenci potvrdit. Astronomové nabízejí alespoň odhad základních parametrů skrytého planetárního světa. Mělo by se jednat o těleso o hmotnosti Jupiteru, obíhající s periodou 50 až 100 dní.
Exoplaneta TrES-2 b v katalogu na exoplanet.eu.
Zdroj: universetoday.com