Nedávno rozvířily stojaté vody astronomie zprávy o objevu údajně první skalnaté exoplanety. Na našem webu jsme už psali, že to není tak docela pravda – viz článek. Exoplaneta COROT-7b se nyní dostala do sdělovacích prostředků znovu, když astronomové zveřejnili simulaci, jenž nám přibližuje možné prostředí na tomto tajuplném světě.
Laura Schaefer(ová) z Planetary Chemistry Laboratory a Bruce Fegley z Arts & Sciences použili počítačový program MAGMA, aby simulovali podmínky na exoplanetě COROT-7b. Než vám představíme její výsledky, je potřeba říci, že se jedná pouze o simulaci, která je založena na určitých omezených vstupních hodnotách a předpokladech. Ve vědě obecně platí, že výsledky simulace je nutné potvrdit dalšími pozorováními. Na to si však v případě COROT-7b musíme ještě počkat.
Exoplaneta COROT-7b je velmi bizardním světem o hmotnosti 5 Zemí a průměru 1,6x větším ve srovnání s naší planetou. Není příliš pochyb, že planeta má pevný povrch. S tím však podobnost s naší rodnou hroudou končí.
V astronomických kuloárech se potichu spekuluje o tom, že exoplaneta byla kdysi plynným obrem o hmotnosti Neptunu. Pak ovšem migrovala směrem ke svému slunci, čímž o svůj plynný háv přišla. Je tedy otázka, zda je dostatečně „morální“ tento svět srovnávat se Zemí.
Exoplaneta COROT-7b obíhá okolo své mateřské hvězdy 23x blíže, než obíhá Země okolo Slunce. Díky tomu se předpokládá, že planeta má vázanou rotaci a je tedy k hvězdě natočena stále stejnou polokoulí. Přivrácená strana planety je rozpálená na 2 600 K, zatímco na noční straně kraluje mrazivých 50 K.
Podle simulace se zdá, že na přivrácené straně planety může existovat moře lávy z roztavených křemičitanů. Ty se odpařují a vytvářejí tak podivuhodnou „atmosféru“ z kyslíku, draslíku, sodíku, hořčík, železo, vápník apod. Kyslík zde ale není indikátorem života, ale vzniká při tavení hornin.
Ve větších výškách nad povrchem je teplota atmosféry nižší a vyznačuje se bizardním počasím. Je možné, že se zde vyskytují různé mraky, jenž ovšem nejsou tvořeny vodní párou ale prachem a horninami. Z nebe tak zřejmě prší oblázky různých velikostí a druhů hornin.
Program MAGMA byl vyvinut v roce 1986 a v roce 2004 upraven pro potřeby simulací vulkanismu na Jupiterově měsíci Io.
Zdroj: sciencedaily.com