Pamatuji si, jak jsem někdy v roce 1999 sledoval v televizi pořad Zlaté století astronomie. Přední český popularizátor astronomie dr. Jiří Grygar v jednom z dílů seriálu hovořil v prostředí nádherných kroměřížských zahrad o exoplanetách. Tehdy se zmínil o tom, že známých exoplanet je už více než planet Sluneční soustavy. K dnešnímu dni jich máme v katalogu na exoplanet.eu celkem 353. Pokud máte rádi počty, pak věste, že dnes známe už 44x více exoplanet než je planet v naší Sluneční soustavě. Kdy ale padne hranice 500?
Předně je potřeba si uvědomit jednu věc, která veřejnosti obvykle uniká. Počet exoplanet v kterémkoliv katalogu neodpovídá skutečnému počtu objevených exoplanet! Hlavní důvody jsou dva:
- Všechny katalogy jsou dělány ručně, takže jejich autor musí velmi bedlivě sledovat dění v oboru. Nové objevy jsou totiž oznamovány v odborné literatuře, na internetu nebo vědeckých konferencích. A každý autor katalogu exoplanet je také jen člověk, takže objevy zadává do databáze s určitým (obvykle malým) zpožděním. Nejznámějším katalogem je bezpochyby ten na stránkách exoplanet.eu, který provozuje Jean Schneider z Pařížské observatoři v 7 světových jazycích. Jeho neoficiální mutace ale existuje také v češtině na adrese http://hvezdy.astro.cz/exoplanety/76/
- Každý katalog používá různá „vstupní kritéria“ pro zařazení objektu do databáze. Hlavní roli hraje hmotnost. Nejpoužívanějšími metodami lze obvykle určit jen její spodní odhad, takže do katalogu exoplanet poměrně často proniknou také vetřelci v podobě hnědých trpaslíků. Za hranici mezi planetou a hnědým trpaslíkem se obvykle bere hmotnost 13 Mj. Již zmíněný katalog exoplanet.eu podle dostupných informací propouští objekty s hmotností do 20 Mj. Každá hmotnost se ale vždy uvádí s určitou nejistotou měření, takže teoreticky se do katalogu může dostat i objekt ještě hmotnější. Chaos ve statistikách by mohla vyřešit univerzální definice pojmu planeta. Definice, kterou přijala Mezinárodní astronomická unie v roce 2006 v Praze, je v případě planet mimo Sluneční soustavu zcela nepoužitelná. V katalogu exoplanet.eu najdeme celkem 14 těles, které mají hmotnost větší než 13 Mj a z toho 4 objekty hmotnější než 20 Mj.
Pro srovnání uveďme, že zatímco exoplanet.eu uvádí dnes 353 známých exoplanet, katalog na stránkách Planetární společnosti uvádí 344 exoplanet.
Kdy padne hranice 500?
Může se zdát, že hranice 500 exoplanet je ještě daleko, ale nenechme se zmýlit. Záležet bude především jak do statistik promluví kosmický dalekohled Kepler. Ten má podle odhadů najít až 870 planet do velikosti 2,2 Zemí. Tyto objevy ale budou oznámeny až cca za 3 roky a v té době by už mohla být „pětistovka“ pokořena. Na přelomu letošního a příštího roku by ale mohli astronomové oznámit objevy tzv. horkých Jupiterů, tedy velmi hmotných exoplanet, obíhající blízko svých mateřských hvězd. Nikde jsem ale nenašel odhady počtu těchto exoplanet, které by měl Kepler objevit. Teoreticky by jich mohly být během celé mise objeveny stovky. Najít exoplanetu typu horký Jupiter je totiž podstatně snazší.
Pro lepší odhad uveďme, kolik nových exoplanet bylo v posledních letech zařazeno do katalogu na exoplanet.eu: