Exoplaneta XO-3b má hmotnost 11 Jupiterů a okolo svého slunce obíhá ve vzdálenosti jen 0,04 AU s periodou 3,2 dne. Nejzajímavější je ale sklon oběžné dráhy planety vůči rovníku hvězdy, který činí plných 37°. Astronomové si nyní lámou hlavu tím, co tak neobvyklý sklon oběžné dráhy způsobilo. Nejpravděpodobnější odpovědí je srážka planety s jiným kosmickým tělesem.
Pokud planeta obíhá okolo hvězdy pod výrazně jiným úhlem, než je úhel rotace hvězdy, zanechá ve spektru hvězdy díky Dopplerově jevu charakteristické stopy a Joshua Winn z MIT (Massachusetts institute of technology) tyto stopy ve spektru exoplanety XO-3b našel.
Přechází-li exoplaneta před hvězdou rovnoběžně s jejím rovníkem, zastíní nejprve část disku, která se k nám vlivem rotace hvězdy přibližuje (na obrázku modře) a teprve poté tu část disku, která se od nás vzdaluje (na obrázku červeně). Na křivce radiálních rychlostí se to projeví jako vlnka okolo střední hodnoty. Pokud ale oběžná dráha exoplanety není rovnoběžná s rovníkem hvězdy, je vlnka na křivce radiálních rychlostí zdeformována.
Winn pozoroval exoplanetu spektrografem na slavném dalekohledu Keck I, který se nachází na Havaji.
XO-3b je typickým představitelem kategorie tzv. horkých Jupiterů, tedy velmi hmotných exoplanet, obíhající v malé vzdálenosti od svých sluncí. Teorie o vzniku planetárních systémů existenci takovýchto planet vylučuje. Plynní obři by měli vznikat ve vzdálenostech, ve kterých ve Sluneční soustavě obíhají Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Horcí Jupiteři jsou ale objevováni ve vzdálenosti menší, než ve které obíhá Merkur! Vysvětleni přinesli astronomové už v roce 1995, kdy byla objevena první exoplaneta (a současně i první horký Jupiter) s označením 51 Peg b. Všichni horcí Jupiteři zřejmě skutečně vznikli tam, kde měli, ale poté z dosud ne zcela zřejmých příčin začali migrovat směrem ke hvězdě.
Stejný osud v minulosti zřejmě potkal i exoplanetu XO-3b. Při migraci mohla „trefit“ některou z planet, obíhající na vnitřních částech soustavy. Obří kolize mohla změnit sklon oběžné dráhy planety. Je ale docela možné, že ke srážce došlo až mnohem později. V neposlední řade existuje také možnost, že netypický sklon oběžné dráhy má úplně jiné vysvětlení.
Kosmické kolize na úrovni planet ale nejsou nemožné. Konec konců, naše Země by o tom mohla vyprávět své. Krátce po svém vzniku se srazila s objektem o velikosti asi dnešního Marsu. Důsledek této kolize vás budí večer ze spaní…je jim náš Měsíc.
Exoplaneta XO-3b byla objevena v roce 2007 metodou tranzitní fotometrie. Podrobnější údaje o planetě v katalogu.
Děkuji Bc. Luboši Brátovi za cenné rady a korekturu článku.
Zdroj: www.universetoday.com