Před pár dny byl oznámen objev dalšího tělesa, které podporuje existenci planety Devět. A tak se nám na téma hypotetické planety objevují další nové studie.
Pokud planeta Devět v dalekých končinách Sluneční soustavy opravdu existuje, pak se nabízí otázka, jak se tam vzala. Všeho všudy existují tři možnosti.
Ta první, která je tak trochu konzervativní, počítá s tím, že planeta Devět vznikla blíže ke Slunci a později migrovala. S migrací plynných obrů (planeta Devět by měla být spíše super zemí) máme bohaté zkušenosti ve světě exoplanet. Horcí jupiteři také vznikli 4,5 AU daleko a pak migrovali směrem k hvězdě do takové vzdálenosti, že dnes je jejich oběžná doba v řádu desítek hodin nebo několika dní. Migrace ale může probíhat také opačným směrem…
Druhá možnost je taková, že planeta Devět je sice sestrou Země, ale je to adoptovaná dcera Slunce. Jinými slovy: když byla Sluneční soustava ještě mladá, procházela okolo nás hvězda se svým mladým planetárním systémem. Po interakcích a výměně materiálu nám zůstala planeta Devět, která tedy původně vznikla u jiné hvězdy. Podle nové studie je podobný scénář možný, i když pravděpodobnost není nejvyšší – někde mezi 0,01 až 2 %. Problém je totiž v počátečních parametrech: ve své původní planetární soustavě by totiž planeta Devět musela mít také hodně vzdálenou oběžnou dráhu – nejméně 100 AU od své hvězdy.
„Adoptivní“ hypotéza mimochodem v souvislosti s planetou Devět figurovala již jednou a to vloni ještě před vypuknutím poprasku okolo Devítky. Česká astronomka přišla s hypotézou, že za podivnými dráhami těles, které mají dokládat existenci planety Devět (tedy Sedna a spol.), je dávný průchod jiné hvězdy. Sluneční soustava si s cizí soustavou vyměnila materiál. Některá tělesa si tak vzala cizí hvězda a naopak Sedna a spol. byla adoptována Sluncem.
Třetí možnost říká, že planeta Devět vznikla tam, kde nyní obíhá. Podle nové studie, která je zaměřena obecně na vznik super-zemí u hvězd podobných Slunci, říká, že to je možné. Planeta by se mohla zformovat z ledových oblázků – za 100 až 250 milionů let ve vzdálenosti 250 AU a za 1 až 2 miliardy let ve vzdálenosti 750 AU.
Rozsévačka smrti?
A nakonec ještě jedna hypotéza. Daniel Whitmire přišel s hypotézou, že planeta Devět způsobuje periodické vymírání na Zemi… každých 27 milionů let. Planeta Devět se samozřejmě nikdy nepřiblíží k Zemi a ani nemůže mít na Zemi nějaký přímý vliv, ale může způsobit slušnou paseku v Kuiperově pásu a poslat některá ledová tělesa na nedobrovolný výlet do vnitřních částí Sluneční soustavy. A ty se pak srazí se Zemí.
Nutno podotknout, že Whitmire přišel s touto teorií už před více než 30 lety, kdy odkazoval na možnou existenci hypotetické planety X, která ale měla mít úplně jiné parametry než planeta Devět. Hypotézy o periodicitě masových vymírání na Zemi také nejsou nové a vycházejí z obecného předpokladu, že něco (další planeta, průchod blízké hvězdy) jednou za čas naruší dráhy… většinou tedy ne těles Kuiperova pásu ale spíše vzdálenějšího Oortova oblaku.
Tip: Aktuální a podrobné informace o planetě Devět
Zdroje:
- news.uark.edu
- Is there an exoplanet in the Solar System?
- Making Planet Nine: Pebble Accretion at 250–750 AU in a Gravitationally Unstable Ring