TrES-4 b: Planeta zhubla a je ještě zajímavější

Astronomové revidovali hmotnost jedné ze slavných exoplanet. Ta díky tomu během pár let slušně „zhubla“ a dostala se mezi světy s extrémně nízkou hustotou.

www.novedalekohledy.cz

V roce 2007 byl oznámen objev exoplanety TrES-4 b projektem Trans-Atlantic Exoplanet Survey. Jedná se o tranzitujícího horkého jupitera s oběžnou dobou asi 3,5 dnů, který se nachází 1400 světelných let v souhvězdí Herkula.


TrES-4 b byla planetou s poměrně nízkou hustotou. Není divu. Její poloměr měl být asi 1,9 Jupiteru a hmotnost o něco menší ve srovnání s obrem Sluneční soustavy.

Astronomové se nyní podívali znovu na mateřskou hvězdu pomoci nového spektrografu HARPS-N, který už nějaký ten pátek pracuje na Kanárských ostrovech na Národním dalekohledu Galileo. Bratříček slavného chilského spektrografu se dnes věnuje zejména pozorování kandidátů objevených kosmickým dalekohledem Kepler.

HARPS-N provedl celkem 17 měření spektra hvězdy mezi březnem 2013 a červencem 2014. Pomoci měření radiálních rychlostí bylo zjištěno, že amplituda výchylky mateřské hvězdy je asi 51 m/s, což je výrazně méně, než bylo změřeno před několika lety. Na základě toho museli astronomové revidovat hmotnost exoplanety. Ne, že by snad planeta za pár let tolik zhubla, to jen měření je nyní přesnější.

Podle nového pozorování má planeta hmotnost jen 0,49 ± 0,04 Jupiteru, což znamená, že má ještě mnohem menší hustotu, než se myslelo. Konkrétně je hustota planety asi 100 kg/m3, což z ní dělá druhou nejméně hustou tranzitující exoplanetu. Rekordmankou je WASP-17 b.

Astronomové si posledních pár let lámou hlavy nad vznikem a vývojem podobných planet s nízkou hustotou. Existuje přitom jistý vztah mezi tím, zda má planeta pevné jádro, hmotností, poloměrem a rovnovážnou teplotou.

TrES-4 b má rovnovážnou teplotu 1 800 K, čímž do teoretických tabulek nezapadá. Není ale první a ani poslední. Podobní horcí jupiteři vykazují tzv. poloměrovou odchylku, která může být kladní i záporná (planeta je větší nebo menší než by při své hmotnosti a teplotě měla být). Vše bude souviset nejen s množstvím záření od mateřské hvězdy, ale také slapovými silami (přílivové teplo) a možná i složením hvězdy (respektive mlhoviny, ze které celý systém vznikl).

Zdroj: The GAPS Programme with HARPS-N@TNG VI: The Curious Case of TrES-4b, foto: TNG, V. Guido