Kosmická sonda MRO. Credit: NASA
Kosmická sonda MRO. Credit: NASA

Jeden z dalších kosmonautických příběhů…

Mars Reconnaissance Orbiter a Lunar Reconnaissance Orbiter. Co mají tyto dvě sondy společného? Poměrně hodně, obě pracují ve vesmíru pod značkou NASA, mají podobný název a jsou to docela velké observatoře, které zkoumají Mars a Měsíc z jejich oběžných drah. Kromě toho jsou to však dobří vyprávěči…ne příhod z natáčení ale historie dobývání vesmíru.

Obě sondy pořizují snímky sond na povrchu. V případě Měsíce samozřejmě těch dávno minulých neboť měkce na povrchu našeho vesmírného souseda nic nepřistálo už pěkně dlouho. Na internetu si snadno dohledáte třeba snímky lunárních modulů z éry Apolla nebo stopy sovětského Lunochodu.

MRO se zaměřila spíše na aktivní sondy. Na našem webu naleznete snímky Curiosity na Marsu, nedávno byla představena pěkná gif animace padáku. Nyní nás MRO zavedla do dob, kdy o Mars soupeřily tehdejší největší velmoci.

Padák ze sondy Curiosity se třepotá ve větru. Gif animaci spustíte kliknutím na obrázek. Credit: NASA
Padák ze sondy Curiosity se třepotá ve větru. Gif animaci spustíte kliknutím na obrázek. Credit: NASA

Na snímcích můžete (snad) najít zbytky sondy Mars 3, která na povrchu rudé planety dosedla v prosinci 1971. Mars 3 se vydal k planetě společně se sondou Mars 2. Zatímco orbitální stupně slavily poměrně úspěch, přistávací moduly už tak úspěšné nebyly. Dvojce se přistát nepodařilo a trojka se sice zapsala do historie jako první sonda, která měkce přistála na Marsu, data z povrchu však z neznámých důvodů vysílala jen pár sekund.

Ruští nadšenci nyní pravděpodobně našli zbytky sondy. Asi nejzřetelnějším kusem je zřejmě padák s průměrem 11 metrů.

Pravděpodobné zbytky sondy Mars 3 na snímcích ze sondy MRO. Credit: NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona
Pravděpodobné zbytky sondy Mars 3 na snímcích ze sondy MRO. Credit:
NASA/JPL-Caltech/Univ. of Arizona

 

Reklama