Planetární systém u červeného trpaslíka v představách malíře. Credit: David A. Aguilar (CfA)
Planetární systém u červeného trpaslíka v představách malíře. Credit: David A. Aguilar (CfA)

Ravi Kopparapu aktualizoval nedávnou studii díky nové definici obyvatelné oblasti.

Duchovní otec a současný šéf dalekohledu Kepler William Borucki to začátkem týdne na jednom z kongresů řekl pěkně. Definovat obyvatelnou oblast je obtížné. Astronomové tento termín sice používají velmi často, aby jednoduše řekli, zda planeta má nebo nemá teoretické podmínky pro přítomnost vody na svém povrchu, ale nejedná se zrovna o exaktně definovanou záležitost.

Někteří vědci se sice snaží obyvatelné oblasti obejít zavedením nejrůznějších indexů, ty jsou však mnohdy založeny na hodnotách, které neznáme vůbec nebo nepřesně. Při nejvyšší dávce konzervatismu tak jako nejlepší parametr pro posouzení obyvatelnosti planety může posloužit oslunění – tedy kolik záření planeta dostává od své hvězdy.

Vědec z Penn State nyní přišel s názorem, že o planety v obyvatelných zónách byste měli ve vesmíru doslova zakopávat. Pokud bychom měli techniku a mohli najít všechny planety u 10 nejbližších hvězd, našli bychom prý 4 planety v obyvatelné oblasti…a to prý je jen konzervativní odhad.

Každá exoplanetární studie má ovšem menší nebo větší „ale“. V tomto případě se autor studie Ravi Kopparapu zaměřuje na červené trpaslíky. Ti jsou sice nejpočetnější skupinou hvězd v Galaxii, ovšem názory na obyvatelnost planet u těchto chladnějších a prťavějších hvězd nejsou ani zdaleka jednotné.

V okruhu 10 světelných let od nás najdeme 7 červených trpaslíků (Proxima Centauri, Barnardova šipka, Wolf 359, Lalande 21185, 2x Luyten 726-8  a Ros 154). Čistě teoreticky a statisticky by se tak mohla nejbližší obyvatelná planeta nacházet ve vzdálenosti 7 světelných let. Je to ale statistický odhad, který bude mít do reality spíše daleko. Preventivní facka všem autorům palcových titulků o objevu obyvatelné planety 7 světelných let daleko, je tak na místě.

Není to tak dávno, co hoši z Harvardu odhadli díky pozorování dalekohledu Kepler, že kolem 6% červených trpaslíků může obíhat planeta zemského typu (0,5-1,4 poloměrů Země) v obyvatelné oblasti (viz náš článek). Nová studie tyto odhady posouvá do optimističtějších výšin díky novému definování obyvatelné oblasti, o kterém jsme rovněž na exoplanety.cz psali a za kterou nestojí nikdo jiný než právě Ravi Kopparapu (mimo jiné).

Kopparapu se domnívá, že počet exoplanet o velikosti Země u červených trpaslíků se bude pohybovat někde kolem 50%. Podobně optimistická či realistická čísla mimochodem přinesl už před 2 lety výzkum provedený měřením radiálních rychlostí.

Problémem, který byl nastíněn už v úvodu, je fakt, že se jedná pouze o hrubý statistický odhad planet v obyvatelné oblasti. Rozdíl mezi obyvatelnou planetou a planetou v obyvatelné oblasti přitom bude asi stejný, jako rozdíl mezi trabantem a nejnovějším Ferrari. Obyvatelné oblasti jsou totiž založeny jen na zářivosti hvězdy a zjednodušených klimatických modelech a neříkají nic o podmínkách na povrchu.

Zdroj: A revised estimate of the occurrence rate of terrestrial planets in the habitable zones around kepler m-dwarfs

Reklama