Rossiterův-McLaughlinův efekt (dále jen RM efekt) je velmi dobrým pomocníkem při výzkumu exoplanet.
Planety jak známo vznikají obvykle z disku, který obklopuje mladé hvězdy. Díky tomu by měly okolo svého slunce obíhat v rovině, která je více méně shodná s rovinou rovníku hvězdy. Jenomže se tak neděje a řada planet obíhá po dosti skloněných drahách. Ukazuje se, že kolem chladnějších hvězd (o teplota méně než cca 6250 K) obíhají planety vcelku spořádaně, zatímco u horkých nikoliv. Za vším může být fakt, že chladnější hvězdy mohou působit na planetu snadněji slapovými silami a její oběžnou dráhu tak „sladit“ k obrazu svému. Problém tedy nestojí na tom, že by horké hvězdy dokázaly interakcemi dráhy planet rozházet, naopak chladné je dokážou uspořádat.
Dnes máme v rukou fakticky jen jeden pořádný nástroj k určení sklonu roviny oběžné dráhy planety a tím je zmíněný RM efekt. Astronomové získávají spektrum mateřské hvězdy v okamžiku, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Exoplaneta nejdříve zakryje tu část disku hvězdy, která se k nám vlivem rotace hvězdy přibližuje (na obrázku výše je značena modrou barvou) a poté tu část, která se od nás vzdaluje (červená). Pokud není úhel mezi rovinou rovníku a rovinou oběžné dráhy nulový, je křivka radiálních rychlostí deformovaná (viz obrázek). Tomuto jevu se říká Rossiterův-McLaughlinův efekt a své kořeny (tehdy spíše pro dvojhvězdy) má už v roce 1924.
René Heller z Postupumi sestavil encyklopedii, představující všechny planety, u kterých byl RM efekt změřen. Seznam dnes čítá více než 50 exoplanet. Kromě názvu planety je uveden i úhel, pod kterým exoplaneta okolo své hvězdy obíhá (bráno vůči rovníku hvězdy), chyba měření a poslední studie, ze které údaje vycházejí.
Katalog je dostupný v odkaze.