Více než 50 exoplanet bylo proměřeno díky Rossiterově-McLaughlinově efektu

Schéma vlevo představuje situaci, kdy je rovina oběžné dráhy planety přibližně shodná s rovinou rovníku mateřské hvězdy. Pod obrázkem je vidět symetrickou křivku radiálních rychlostí. Obrázek vpravo zachycuje situaci, kdy je oběžná rovina exoplanety výrazně odlišná od roviny rovníku hvězdy. Křivka radiálních rychlostí je deformovaná. Modrá polokoule představuje část hvězdy, která se k nám vlivem rotace přibližuje, červená pak tu část, která se od nás vzdaluje. Zdroj: subarutelescope.org
Schéma vlevo představuje situaci, kdy je rovina oběžné dráhy planety přibližně shodná s rovinou rovníku mateřské hvězdy. Pod obrázkem je vidět symetrickou křivku radiálních rychlostí. Obrázek vpravo zachycuje situaci, kdy je oběžná rovina exoplanety výrazně odlišná od roviny rovníku hvězdy. Křivka radiálních rychlostí je deformovaná. Modrá polokoule představuje část hvězdy, která se k nám vlivem rotace přibližuje, červená pak tu část, která se od nás vzdaluje. Zdroj: subarutelescope.org

Rossiterův-McLaughlinův efekt (dále jen RM efekt) je velmi dobrým pomocníkem při výzkumu exoplanet.


Planety jak známo vznikají obvykle z disku, který obklopuje mladé hvězdy. Díky tomu by měly okolo svého slunce obíhat v rovině, která je více méně shodná s rovinou rovníku hvězdy. Jenomže se tak neděje a řada planet obíhá po dosti skloněných drahách. Ukazuje se, že kolem chladnějších hvězd (o teplota méně než cca 6250 K) obíhají planety vcelku spořádaně, zatímco u horkých nikoliv. Za vším může být fakt, že chladnější hvězdy mohou působit na planetu snadněji slapovými silami a její oběžnou dráhu tak „sladit“ k obrazu svému. Problém tedy nestojí na tom, že by horké hvězdy dokázaly interakcemi dráhy planet rozházet, naopak chladné je dokážou uspořádat.

Dnes máme v rukou fakticky jen jeden pořádný nástroj k určení sklonu roviny oběžné dráhy planety a tím je zmíněný RM efekt. Astronomové získávají spektrum mateřské hvězdy v okamžiku, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Exoplaneta nejdříve zakryje tu část disku hvězdy, která se k nám vlivem rotace hvězdy přibližuje (na obrázku výše je značena modrou barvou) a poté tu část, která se od nás vzdaluje (červená). Pokud není úhel mezi rovinou rovníku a rovinou oběžné dráhy nulový, je křivka radiálních rychlostí deformovaná (viz obrázek). Tomuto jevu se říká Rossiterův-McLaughlinův efekt a své kořeny (tehdy spíše pro dvojhvězdy) má už v roce 1924.

René Heller z Postupumi sestavil encyklopedii,  představující všechny planety, u kterých byl RM efekt změřen. Seznam dnes čítá více než 50 exoplanet. Kromě názvu planety je uveden i úhel, pod kterým exoplaneta okolo své hvězdy obíhá (bráno vůči rovníku hvězdy), chyba měření a poslední studie, ze které údaje vycházejí.

Katalog je dostupný v odkaze.