Kosmický dalekohled Spitzer už nějaký ten pátek není ve své nejlepší formě. Kapalina, chladící jeho čidla, došla a NASA tak musela pozměnit program legendárního infračerveného dalekohledu. Teplota čidel se přesto stále pohybuje okolo mrazivých 30 Kelvinů, takže cenná vědecká pozorování mohou stále probíhat. Čas od času si Spitzer odskočí od výzkumu exoplanet či dalekého vesmíru domů do Sluneční soustavy.
Spitzer se v současné době zaměřuje na výzkum blízkozemních planetek (NEA). Na programu je detalní průzkum na 700 kosmických sousedů naší planety. Astronomové nyní zveřejnili dílčí výsledky průzkumu 100 blízkozemních planetek. Kosmický dalekohled zjistil, že okolo Země se pohybuje skutečná meziplanetární všehochuť. Spitzer nalezl planetky tmavé ale i velmi lesklé. Tmavší z planetek pohlcují velké množství slunečního světla, takže jejich povrch je „teplejší“, než je tomu v případě „lesklejších“ zástupců, kteří naopak světlo ve velké míře odráží.
Pestrost blízkozemních planetek dává tušit jejich rozdílný původ. Někteří zástupci se do vnitřních částí planetárního systému dostali z hlavního pásu planetek, nacházející se mezi Marsem a Jupiterem. Jiné blízkozemní planetky ale mohou mít původ ve vzdálených končinách Sluneční soustavy.
V současné době znají astronomové na 7 100 blízkozemních planetek. Jejich velikost se pohybuje od desítek metrů až po kilometry. Počet těles nad jeden kilometr se odhaduje na několik stovek, největší blízkozemní planetkou je 1036 Ganymed s průměrem přibližně 32 kilometrů.
S výzkumem NEA pomáhá také nová družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), která odstartovala do vesmíru vloni v prosinci. WISE do dnešních prozkoumala na 430 blízkozemních planetek a objevila 110 jejich nových zástupců.
Za NEA se obvykle považují planetky, jejichž přísluní (bod na oběžné dráze tělesa, který je nejblíže Slunci) se nachází ve vzdálenosti menší než 1,3 AU.
Zdroj: universetoday.com