Dnes ve 20:20 našeho času by se měl do vesmíru naposled vydat americký raketoplán Atlantis. Start můžete sledovat tradičně na kanálech NASA TV a český textový komentář vám budeme průběžně přinášet na našem facebooku!

 

 

Píše se 14. leden 2004 a prezident George Bush stanovuje na půdě NASA nový směr americké kosmonautiky. Raketoplány mají do konce roku 2010 dokončit stavbu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a odejít na zasloužený odpočinek. Nahradit je má o 3,4 roky později nová kosmická loď Orion, která by měla okolo roku 2019 dopravit člověka na Měsíc. Celý projekt si od začátku získává sympatizanty i odpůrce. Ti druzí poukazují zejména na předraženost „nové vize“ a její zastaralost. Orion s lunárním modulem jsou častování přezdívkou „steroidy nadopované Apollo“. Koncepce obou lodí i schéma letu k Měsíci totiž až příliš připomíná slavný pilotovaný program z přelomu 60. a 70. let minulého století.

 

Počty misí raketoplánu Altantis v jednotlivých letech (2010 plán).
Počty misí raketoplánu Altantis v jednotlivých letech (2010 plán).

 

Mezi odpůrce nových kosmických zítřků se řadí i horký kandidát na úřad prezidenta Barack Obama. Pod tíhou okolností ale nakonec provede salto mortale a začne projekt podporovat. Vedou ho k tomu zejména dva „politické důvody“. Tím prvním jsou obavy tisíců lidí nejen na Floridě, že s koncem raketoplánů skončí i jejích pracovních místa, tím druhým pak kritika přílišné závislosti na Rusku. Kosmické lodě Sojuz budou po odmávání éry raketoplánu jediným dopravním prostředkem, schopným dopravit astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici.

 

Kosmonautika přesto nebyla hlavním tématem předvolební kampaně a nehrála klíčovou roli ani v prvních dnech a týdnech mandátu nové administrativy. Obama sestavil komisi, která měla zhodnotit krátkodobé ale především dlouhodobé plány a vize NASA. Původní představy z roku 2004 byly rozstříleny na cucky a z celého velkolepého projektu zůstaly jen loď Orion, co by budoucí záchranný člun na ISS a konec raketoplánů v roce 2010.

 

Emblémy jednotlivých misí raketoplánu Atlantis (zdroj Wikipedia, upraveno)
Emblémy jednotlivých misí raketoplánu Atlantis (zdroj Wikipedia, upraveno)

 

Odpůrci i zastánci aktuálně platných i zrušených či vůbec nediskutovaných plánů americké kosmonautiky se shodnou na jednom magickém slově „kontinuita“. NASA by v nejbližších 10,15 až 20 letech potřebovala kontinuálně pracovat a neměnit plány podle toho, kdo zrovna okupuje Oválnou pracovnu v Bílém domě.

 

Atlantis končí

 

Raketoplán Atlantis měl původně v kolonce výslužba uveden rok 2008 a misi k Hubblovu kosmickému dalekohledu (STS-125). Díky problémům legendárního astronomického přístroje byla poslední servisní mise odložena až na květen 2009. Derniéra raketoplánu Atlantis se však stejně nekonala. Kosmický koráb dostal přiklepnuté další 2 mise na úkor zbývajících dvou raketoplánů.

 

Atlantis byl v pořadí čtvrtým vyrobeným raketoplánem z flotily kosmických korábů. Kontrakt na jeho výrobu byl uzavřen s firmou Rockwell International 29. ledna 1979. Jeho výroba započala v roce 1980 a v dubnu 1985 byl Atlantis dopraven na Mys Canaveral. Odtud se vydal do vesmíru poprvé 3. října 1985 na misi pro ministerstvo obrany.

 

Do dnešních dní absolvoval raketoplán Atlantis 31 misí, během kterých strávil ve vesmíru 282 dní, 4462x oběhl Zemi a urazil na 186 315 250 kilometrů. Počet misí by se měl zastavit na čísle 32, ačkoliv někteří lidé v NASA volají po zařazení ještě jedné mise v roce 2011.

 

Ještě jedna mise?

 

Atlantis by se sice měl vydat na svou poslední misi tento pátek, po přistání však nepoputuje do muzea či na sešrotování. Kosmický koráb bude držet čestnou stráž zbývajícím kolegům. V případě, že by při některé ze zbývajících dvou misích došlo k poškození raketoplánu, vyrazil by Atlantis na záchranu astronautů, vyčkávajících mezi tím na palubě ISS.

 

Externí palivová nádrž i přídavné motory na tuhé pohonné hmoty tedy budou připraveny pro ostré použití a mnozí volají potom, aby se této příležitosti využilo k uskutečnění definitivně poslední mise STS-135. Zálohu by v tomto případě držely dva ruské Sojuzy, které budou u stanice ukotveny a v případě patálií by dopravily posádku raketoplánu zpět na Zemi.

 

Proti misi STS-135 existuje celá řada ekonomických i technických překážek, takže její realizace je spíše v oblasti teorie a přání. Pro poslední let raketoplánu Atlantis pod emblémem STS-135 se v uplynulých dnech vyslovily mnohé „těžké váhy“ NASA a to včetně veterána kosmických letů Jerryho Rosse. Ten ve svých 62 letech zná Atlantis lépe než kterýkoliv jiný astronaut. Do vesmíru se Ross vydal celkem 7x, přičemž plných 5 letů bylo právě na palubě raketoplánu Atlantis. Poprvé se tak stalo při teprve druhé misi STS-61-B v roce 1985, následně pak při misích STS-27, STS-37, STS-74 a naposled v roce 2002 (STS-110).

 

Na palubě

 

Během 25 let se na palubě Atlantis vystřídalo na 185 astronautů, přičemž 18 z nich bylo jiné než americké národnosti:

  • Rodolfo Neri Vela (STS-61-B v roce 1985): první a zatím jediný mexický astronaut
  • Dirk D. Frimout (STS-45 v roce 1992): první belgický astronaut
  • Claude Nicollier (STS-46 v roce 1992): první a zatím jediný švýcarský astronaut
  • Franco Malerba (STS-46 v roce 1992): první italský astronaut
  • Jean-Francois Clervoy (STS-66 v roce 1994): francouzský astronaut
  • Anatolij J. Solovjov (STS-71 v roce 1995): Rus, člen posádky stanice Mir
  • Nikolaj M. Budarin (STS-71 v roce 1995): Rus, člen posádky stanice Mir
  • Chris A. Hadfield (STS-74 v roce 1995): kanadský astronaut
  • Jelena V. Kondakova (STS-84 v roce 1997): ruská kosmonautka
  • Vladimir Titov (STS-86 v roce 1997): ruský kosmonaut
  • Jean-Loup Chrétien (STS-86 v roce 1997): francouzský astronaut
  • Jurij V. Usačov (STS-101 v roce 2001): ruský kosmonaut
  • Jurij Malenčenko (STS-106 v roce 2002): ruský kosmonaut
  • Boris Morukov (STS-106 v roce 2002): ruský kosmonaut
  • Fjodor Jurčichin (STS-112 v roce 2002): ruský kosmonaut
  • Steve MacLean (STS-115 v roce 2006): kanadský astronaut
  • Hans Schlegel (STS-122 v roce 2006): německý astronaut
  • Léopold Eyharts (STS-122 v roce 2006): francouzský astronaut, člen posádky ISS (doprava na stanici)

 

Raketoplán Atlantis byl pojmenován po první americké oceánografické lodi, dvoustěžňové plachetnici, kterou v období let 1930-1966 provozoval institut Woods Hole Oceanographic.

 

Sonda Galileo v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis.
Sonda Galileo v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis.

 

Kosmický koráb má na svém kontě řadu milníků a důležitých momentů v oblasti dobývání vesmíru. Celkem 10x se vydal vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Historicky je ceněno jeho sedm letů k ruské orbitální stanici Mir v polovině 90. let.

 

V roce 1989 odstartovaly z nákladového prostoru raketoplánu Atlantis kosmické sondy Magellan a Galileo. Prvně jmenovaná osahala svým radarem planetu Venuši, druhá provedla dosud nejdetailnější výzkum Jupiteru a jeho rodiny měsíců. V roce 1991 byla z paluby raketoplánu vypuštěna družice Compton, která v následujících letech zkoumala vesmír v oblasti gama záření.

 

Hezkou vzpomínku bude mít na Atlantis Evropská kosmická agentura. Během mise STS-122 v únoru 2008 dopravil raketoplán Atlantis k ISS evropský laboratorní modul Columbus.

 

STS-132

 

Poslední plánovaný start raketoplánu Atlantis je na programu v pátek ve 20:20 našeho času. Šestice astronautů dopraví k ISS ruský modul Rassvet. Ten bude jedním stykovacím uzlem připojen k modulu Zarja. K druhému uzlu se budou připojovat ruské lodi Sojuz a Progress. Rozšíření stykovacích uzlů je také hlavním úkolem modulu o hmotnosti 5 tun a délce asi 6 metrů.

 

Zdroje

 

 

 

 

Reklama