Na konci roku 2013 odstartovala do vesmíru družice Gaia, která by v budoucnu mohla přinést spoustu objevů pomoci astrometrie. Metoda je citlivá na relativně blízké hvězdy (desítky parseků), ale na ty úplně nejbližší se nehodí. Pomůže radioastronomie?
Astrometrická metoda je v jistém ohledu podobná měření radiálních rychlostí. Planeta a hvězda obíhají okolo společného těžiště, které se obvykle nachází uvnitř hvězdy, ale je samozřejmě posunuté vůči jejímu středu. Pohyb hvězdy tak připomíná cloumání. V případě měření radiálních rychlostí se projeví v posuvu spektrálních čar, u astrometrie musíme po delší dobu měřit pozice hvězd na obloze a jejich vlastní pohyb. Astrometrie je vhodná zejména k detekci planet na vzdálenějších drahách.
Gaia by mohla najít mnoho planet u relativně blízkých hvězd, ale na systém Alfa Centauri se moc nehodí. Hvězdy jsou moc blízko a jsou relativně jasné.
Vědce proto před časem napadlo využít delší vlny – konkrétně sestavu 66 radioteleskopů ALMA v Chile.
Pro představu: pokud bychom se dívali na Sluneční soustavu ze vzdálenosti 10 parseků (32 světelných let), tak by Jupiter pohyboval Sluncem v rozmezí asi 500 mikrosekund. Gaia by měla dosáhnout u některých hvězd přesnosti až 10 mikrosekund.
ALMA je v tomto ohledu méně přesná. Vědci navíc musí pracovat s maximální základnou, která je 16 kilometrů. Rozmístit radioteleskopy takto daleko od sebe není snadné a hlavně příliš rychlé, takže pozorovací čas je omezen. Rachel Akeson a její tým uskutečnil v letech 2018 až 2019 tři pozorování.
Tým použil nová data, archivní data i měření radiálních rychlostí a věří, že by mohl přesnost zvýšit až 2,5krát. Dosáhl by tak rozlišení asi 100 mikrosekund, což by mohlo u hvězd Alfa Centauri A a B pomoci najít exoplanetu o hmotnosti v řádu desítek Zemí ve vzdálenosti 1 až 3 AU. Držme palce!
Zdroj: Precision Millimeter Astrometry of the α Centauri AB System