Exoplanet K2-18b v představách malíře. Foto: ESA/Hubble, M. Kornmesser

Vloni na podzim oběhla svět zpráva o objevu vody v atmosféře exoplanety K2-18 b. Tradiční zkratka, že kde je voda, tam je život, se tentokrát urvala totálně z řetězu. Dokonce se psalo, že na povrchu planety bude teplota lehce nad bodem mrazu.

K2-18 b má poloměr 2,6krát větší než Země a hmotnost více než 8krát větší. Podobně velké planety budou mít H/He obálku, což znamená, že budou podobné spíše zmenšené verzi Neptunu.

Pokud je vodíková obálka skutečně významná, udělá to z planety neobyvatelný svět s extrémním tlakem (řádově stonásobky tlaku na Zemi) a extrémně vysokou teplotou.

Nevíme, jaké jsou na povrchu K2-18 b podmínky a brzy se to ani nedozvíme. Ona v médiích propírána teplota okolo nuly je rovnovážná teplota, která vychází jen z údaje o ozáření planety a odhadovaného albeda. Jinými slovy totálně ignoruje parametry zmíněné vodíkové obálky.

Že by přece…?

Nikku Madhusudhan z University of Cambridge a jeho tým provedli simulace možných složení atmosféry i celé planety. Pracovali s atmosférou bohatou na vodu, která by měla podle nich tvořit 0,02 až téměř 15 % atmosféry.

Poté simulovali různá složení jádra a vodíkové obálky. Podle studie je maximální hmotnost vodíkové obálky 6 % hmotnosti planety, i když většina scénářů vyžaduje daleko menší vodíkovou atmosféru.

Existuje řada scénářů od kamenných světů s výraznou vodíkovou atmosférou až po vodní světy s tenkou vodíkovou atmosférou.

Stále platí, že je spíše nepravděpodobné, že by byla K2-18 b obyvatelná, ale existují scénáře, podle kterých by na planetě mohly být podmínky vhodné k životu.

Podle autorů bychom tak neměli podobně velké planety automaticky vyřazovat ze seznamů potenciálně obyvatelných.

Zdroj: The interior and atmosphere of the habitable-zone exoplanet K2-18b