Bílý trpaslík vysávající hnědého trpaslíka. Credit: NASA and L. Hustak (STScI)

Kosmický dalekohled Kepler už sice nefunguje, ale jeho data budou vědci využívat ještě léta a neplatí to jen pro lovce exoplanet.

V datech z 11. kampaně studovali vědci zajímavou kataklyzmickou proměnnou hvězdu. Jedná se o soustavu dvou objektů, kde jedním z nich je obvykle bílý trpaslík, který díky své gravitaci přetahuje materiál ze sousedního objektu. Pokud hmotnost obálky překročí určitou kritickou hranici, dojde k zažehnutí termonukleárních reakcí a k výbuchu trpasličí novy.

Kepler pozoroval novu s označením KSN:BS-C11a, která by astronomům jinak unikla, protože objekt byl v době svého zjasnění na pozemské obloze blízko Slunce a nebyl vidět.

KSN:BS-C11a tvoří bílý trpaslík, který obíhá každých 83 minut okolo společného těžiště s hnědým trpaslíkem, který se nachází 400 tisíc km daleko (o něco dál než Měsíc od Země).

Pozorování ukazují, že disk měl v normálním stavu teplotu asi 2 700 až 3 300 °C. Při zjasnění dosáhla jeho teplota v maximu na 11 700 °C.

Bílý trpaslík zjasnil na obloze 1600krát. Jeho jasnost ale podle dat z Keplera rostla pomalu už před výbuchem, což si vědci zatím nedokáží vysvětlit.

Zdroj: Discovery of a new WZ Sagittae-type cataclysmic variable in the Kepler/K2 data