Exoplaneta u Barnardovy hvězdy. Credit: ESO/M. Kornmesser
Exoplaneta u Barnardovy hvězdy. Credit: ESO/M. Kornmesser

Na nedávném sjezdu Americké astronomické společnosti se probíral objev exoplanety u Barnardovy hvězdy.

Planeta obíhá okolo chladného červeného trpaslíka ve vzdálenosti 0,4 AU. Dostává od něj jen 2 % záření, které dostává Země od Slunce. Je to stejné, jako kdybychom posunuli Zemi 7 AU od Slunce – tedy někam mezi Jupiter a Saturn. Rovnovážná teplota (bez vlivu atmosféry) bude na povrchu okolo -170° C, takže dost málo i pro vášnivé otužilce. Přesto by na planetě mohl být život. Jak je to možné?

Pro vysvětlení nemusíme chodit moc daleko. V současné době nemůžeme vyloučit život na některých Jupiterových či Saturnových měsících. Pod jejich povrchem či ledovou krustou může být voda v kapalném skupenství. Náhradním zdrojem energie jsou v tomto případě slapové síly blízké obří planety.

Barnardově hvězda b se nemůže spoléhat na výrazné slapové síly dalšího tělesa, ale sama může mít vlastní zdroj tepla, který by mohl udržovat dlouhodobou geotermální činnost.

Planeta má hmotnost nejméně 3,2 Země, takže podle vědců může mít velké horké železné jádro. Pokud tomu tak je, může být zdrojem tepla a udržovat pod povrchem kapsy tekuté vody.

Velké železné jádro může také generovat slušné magnetické pole, které by ochránilo povrch planety před dávkami záření z mateřské hvězdy.

Možní podoby planety u Barnardovy hvězdy a srovnání se Zemí. Credit: Edward Guinan, Scott Engle, Ignasi Ribas
Možné podoby planety u Barnardovy hvězdy a srovnání se Zemí. Credit: Edward Guinan, Scott Engle, Ignasi Ribas

V případě údaje o hmotnosti je důležité slovo nejméně. Při měření radiálních rychlostí je přesná hmotnost planety závislá na sinu úhlu sklonu dráhy vůči nám a ten neznáme. Planeta může být i hmotnější.

Pokud by měla 7 až 10 Zemí, může mít natolik silnou gravitaci, že si udržela původní atmosféru z vodíku. V takovém případě by se podobala spíše mini-neptunu a šance na život by byly ještě výrazně nižší.

Barnardova hvězda b je ideální cíl pro budoucí přímé pozorování. Od své hvězdy se totiž nachází přijatelných 0,22 obloukových vteřin. Při přijatelném albedu by její jasnost měla být o 21 mag nižší než jasnost hvězdy.

Související článek

20 let pozorování, jedna výjimečná planeta: Podrobnosti o úlovku u Barnardovy hvězdy