Spousta z dosud objevených exoplanet spadá do kategorie super-zemí. Přesná definice tohoto pojmu neexistuje, ale obecně se jedná o planetu hmotnější a větší než Země, ale zase ne tak velkou a hmotnou, aby se už jednalo o mini-neptuna. Teoreticky tedy přibližně do 10 hmotnosti a 1,6 poloměru Země.
Mnoho super-zemí obíhá okolo červených trpaslíků a má vázanou rotaci. To je už tak velké množství proměnných, že se současná věda neshodne, do jaké míry jsou tyto světy obyvatelné.
Michael Hippke nyní upozornil ještě na jednu nevýhodu super-zemí a tou je gravitace. Pro život jako takový může být větší gravitace výhodou. Planeta bude mít silnější atmosféru, která může povrch ochránit před škodlivým zářením nedaleké hvězdy (v případě super-zemí u červených trpaslíků). Má ale větší gravitace jen výhody? Ne tak docela…
Cestujeme do vesmíru
Lety do vesmíru jsou velmi nákladné a energeticky náročné. Raketa Saturn V, která dostala člověka na Měsíc, měla hmotnost téměř 3 tisíce tun a výšku 110 metrů. Dnes by nám stačila menší raketa, ale i tak vesmírné nosiče budí potřebný respekt a to zejména, když za mohutného dunění stoupají k nebi.
Větší planety znamenají vyšší gravitaci a to může značně komplikovat případným civilizacím cesty do vesmíru.
Pokud byste chtěli misi Apolla napodobit na super-zemi, měla by raketa hmotnost 440 tisíc tun, což je srovnatelné s pyramidou v Gíze!
Superzemšťané to budou mít mnohem obtížnější, pokud budou chtít satelitní televizi nebo postavit a vypustit kosmický dalekohled.
Hippke uvedl pěkný příklad na exoplanetě Kepler-20b, která se nachází 950 světelných let od nás a je o 70 % větší a téměř 10 krát hmotnější než Země.
Na povrchu Kepler-20b bude úniková rychlost 2,4krát větší než na Zemi. Hlavním problém super-zemských raket bude palivo. Raketa ho bude potřebovat hodně a zde platí smrtící kombinace: čím více paliva, tím vyšší hmotnost a tím více je zase potřeba paliva, aby se obří kolos odlepil od Země. Nesmíme zapomenout, že i na Zemi tvoří užitečné zatížení (loď, družice, sonda) jen malou část z celkové hmotnosti sestavy.
Pokud by měla super-zemská raketa stejné parametry jako Falcon Heavy, potřebovali bychom k vypuštění Dalekohledu Jamese Webba asi 60 tisíc tun paliva.
Kepler-20b je trochu extrémní příklad, protože právě tato planeta nejspíše obyvatelná nebude. Přibližně okolo 1,6 Země už začíná říše mini-neptunů. Obecný předpoklad, že to bude mít vesmírná agentura superzemšťanů těžké, ale platí.
Možná, že superzemšťané našli jiné způsoby, jak se dostat do vesmíru. Určitě jste už slyšeli třeba o kosmickém výtahu, což je výborný nápad, ale poněkud obtížně realizovatelný…
Související
Orgie pro kosmonautiku? Cestování mezi planetami u TRAPPIST-1 nebude tak snadné
Zdroj: Space.com