V neděli budete vyfotografováni. Odpor je zbytečný. Legendární kosmický dalekohled Kepler nás vyfotí ze vzdálenosti 154,88 milionů km. Věnujte mu krátkou vzpomínku. Slavný kosmický dalekohled, který výrazně změnil naše znalosti o planetách u cizích hvězd, se tímto pomalu loučí.
Kepler se vydal do vesmíru v březnu 2009, aby hledal planety u cizích hvězd tranzitní metodou. Prakticky nepřetržitě pozoroval rozsáhlou část oblohy zhruba tam, kde se nachází tzv. letní trojúhelník (zejména souhvězdí Lyry). Postupně ale přišel o dva ze čtyř setrvačníků, které udržují jeho orientaci v prostoru. Setrvačník číslo 2 se odporoučel v červenci 2012, další s číslem 4 pak v květnu 2013. Mise Keplera tím skončila. Ale v roce 2014 vstal z popela.
V NASA a firmě Ball Aerospace dali hlavy dohromady a vymysleli elegantní řešení. Sluneční záření dokáže pohánět tzv. solární plachetnice. Kepler žádnou plachtu nemá, ale tlak slunečního záření a motory mu pomohly nahradit chybějící setrvačník.
Keplerovi ale dochází palivo. Optimistický odhad sice říkal, že by mohl vydržet do poloviny příštího roku, ale realita bude jiná. Před sebou už má poslední týdny.
Na začátku roku 2014 začala mise K2. Oproti první misi se musí Kepler každých 80 dní pootočit. I nadále hledal a hledá exoplanety, ale jeho repertoár se výrazně rozšířil – mimo jiné třeba na výzkum asteroidů.
Ve čtvrtek 7. prosince začala už 16. pozorovací kampaň a hned z jejího kraje se do zorného pole dalekohledu dostane Země.
Astronomové James Davenport a Erin Ryan podali už vloni NASA návrh, aby se Kepler na Zemi podíval a data byla hned odeslána na modrou planetu.
Ke kampani byla spuštěna i speciální stránka waveatkepler.space. Praha tam sice chybí, ale můžete najít Berlín nebo Katovice. V konečném důsledku je to jedno. Snímek bude pořízen v neděli 10. prosince mezi 22:38 a 23:08 našeho času (expozice 30 minut). V té době ale bude Kepler asi 15 až 20 stupňů pod západním obzorem.
Kepler obíhá okolo Slunce, ale s trochu delší periodou než Země. Kvůli tomu se od nás vzdaluje. V polovině září překonal metu 1 AU a nyní je už téměř 155 milionů km od nás.
Změny jasnosti Země chtějí vědci využít k přípravě na budoucí výzkum exoplanet. Změny jasnosti během rotace exoplanety mohou rozlišit kontinenty od oceánů apod.