Velmi zajímavá studie se podívala na vztah mezi horkými jupitery a dvojhvězdami.
Naše Slunce je sice osamocené, ale ve vesmíru existují také dvojhvězdy a dokonce i trojhvězdy a vícenásobné hvězdné systémy.
Také v těchto systémech najdeme exoplanety, jak ukázal třeba nedávný objev planety se třemi slunci.
Henry Ngo a jeho tým se podívali na vícenásobné hvězdné systémy a jejich vztah k horkým jupiterům a nebo spíše obráceně.
Horcí jupiteři jsou plynní obři s oběžnou dobou jen několika dní nebo dokonce hodin. Tyto planety nevznikly na svých drahách ale mnohem dál a poté migrovaly směrem k hvězdě.
Astronomové se pomoci NIRC2 na Keckově dalekohledu na Havaji podívali na okolí 77 hvězd, okolo kterých obíhají horcí jupiteři.
Podle závěrů 47% ± 7% hvězd s horkým jupiterem má vzdáleného společníka ve vzdálenosti 50 až 2000 AU. Jedná se tedy minimálně o dvojhvězdy. V běžném vzorku hvězd (bez horkého jupitera) mimo hvězdokupu je to jen asi 16 % a tedy skoro 3x méně.
Vědci se podívali také blíže k hvězdám a jen asi 4 % hvězd s horkým jupiterem má společníka ve vzdálenosti 1 až 50 AU. To není překvapením. Pokud je vzdálenost mezi hvězdami jen pár desítek AU, nebude to zrovna vhodné prostředí pro zformování plynného obra.
Ale ještě zpět k prvnímu číslu. Vyšší výskyt horkých jupiterů u dvojhvězd, ve kterých obě složky (hvězdy) dělí velká vzdálenost, nemusí být nutně překvapující. Podobné systémy mohou mít vhodnější podmínky pro vznik plynného obra nebo je zde ještě jedna možnost. Horcí jupiteři obvykle migrují kvůli interakcím s diskem z prachu a plynu nebo kvůli vlivu gravitačnímu vlivu hvězdného společníka. Říká se tomu Kozaiův mechanismus.
Na druhou stranu, podle studie jen asi 16% ± 5% horkých jupiterů migrovalo pravděpodobně kvůli přítomnosti další hvězdy v systému. Kozaiův mechanismus nemusí být nejčastější příčinou migrace horkých jupiterů.