Systém Kepler-35 v představách malíře. Credit: © Mark A. Garlick / space-art.co.uk
Systém Kepler-35 v představách malíře. Credit: © Mark A. Garlick / space-art.co.uk

Exoplaneta Kepler-1647b je v mnoha ohledech unikátní. Má rekordní oběžnou dobu a obíhá okolo dvou hvězd současně.

Kepler-1647b (KOI-2939b) je opravdu hodně zvláštní a hodně vzácný kousek. Její oběžná doba je asi 1100 dní, což je mezi známými exoplanetami samo o sobě poměrně hodně, ale v tomto případě se bavíme o tranzitující exoplanetě.

Najít tranzitující exoplanetu s dlouhou oběžnou dobou je velmi těžké – jednak teoreticky (s rostoucí vzdáleností od hvězdy pravděpodobnost tranzitu klesá) ale také prakticky. Ze Země musíte mít už tak velké štěstí, abyste tranzitující exoplanetu vůbec našli. Pokud vám navíc přechází před hvězdou jen jednou za několik let a je to zrovna v době, kdy je noc, jasno a hvězda je nad obzorem, tak je to skoro jako výhra v loterii.

Kosmické dalekohledy jsou na tom lépe, protože mohou pracovat bez přestávky, ale jejich mise jsou obvykle pro podobné objevy krátké. Kepler-1647b objevil dalekohled Kepler v rámci první mise.

Kepler-1647b je tak (asi) tranzitující exoplanetou s nejdelší oběžnou dobou, i když u podobných statistik a žebříčků je to vždy trochu ošidné.

Ale to není vše. Kepler-1647b nemá jednu ale hned dvě hvězdné matky. Obíhá totiž okolo dvou hvězd současně a ty zase obíhají okolo sebe. Obě jsou podobné Slunci. Ta první je ale o 20 % hmotnější a téměř o 80 % větší než Slunce. Obě hvězdy obíhají okolo sebe s periodou 11 dní a navzájem se zakrývají.

Aby toho nebylo málo, tak se Kepler-1647 nachází v obyvatelné oblasti. Bohužel se nejedná o planetu vhodnou k životu. Její poloměr je asi 1 Jupiter.

Kepler pozoroval celkem tři tranzity exoplanety. Při jednom z nich došlo k syzygy, což znamená, že hvězdy i planeta byly v jedné přímce. Konkrétně došlo k „tranzitu“ menší hvězdy před větší a současně k tranzitu planety. Astronomové pozorovánín zákrytů dvojhvězdy také odhadli hmotnost planety na 1,5 Jupiteru.

Schéma syzygy (vlevo světelná křivka, vpravo systém - červeně je největší hvězda, zeleně menší a modře planeta). Credit: Kostov et al.
Schéma syzygy (vlevo světelná křivka, vpravo systém – červeně je největší hvězda, zeleně menší a modře planeta). Credit: Kostov et al

Exoplanetu, která obíhá okolo dvou hvězd současně, označujeme jako cirkumbinární. Kepler jich už našel více než deset. Kepler-1647b má nejen více než 3x delší oběžnou dobu než dosavadní rekordní cirkumbinární exoplaneta, ale je ze všech také nejhmotnější.

Poznámka: tento článek vyšel původně 28. prosince 2015

Aktualizace: V květnu 2016 byla exoplaneta pojmenována jako Kepler-1647b, v červnu 2016 byla vydána k objevu tisková zpráva.

Zdroj: KOI-2939b: the largest and longest-period Kepler transiting circumbinary planet

Reklama