Cirkumbinární planeta obíhá okolo dvou hvězd současně. V centru máme dvě hvězdy, které obíhají okolo společného těžiště, a okolo obou pak obíhá planeta.
Díky Keplerovi jsme objevili hned několik takových světů. Kosmický lovec hledá v jasnostech hvězd nepatrné poklesy, které způsobují planety ve chvíli, kdy před hvězdou přecházejí.
Polští astronomové sledovali dalekohledem OGLE v Chile vlastně také jasnosti hvězd, ale ne kvůli tomu, aby našli pokles jasnosti díky přechodu planety, ale naopak zvýšení jasnosti hvězdy. Konkrétně pak v okamžiku, kdy před ní nepřechází jen planeta ale celá sluneční soustava. Nám bližší hvězda díky své gravitaci světlo vzdálené kolegyně ohne a zesílí. Totéž udělá v menší míře planeta.
V případě OGLE-2008-BLG-092L toho ale čočkovalo daleko více. Máme zde hvězdu o hmotnosti 0,6 Slunce. Ve vzdálenosti zhruba 16 AU od ní obíhá planeta o hmotnosti 3 Uranu.
Uvádět hmotnost v násobcích Uranu je v tomto případě symbolické, protože podobný ledový svět v této vzdálenosti (Uran je 19 AU od Slunce) neznáme. Nejběžnější metody detekce exoplanet jsou na ně krátké. Pokud bychom se podívali na interval 10 až 20 AU a chtěli v katalozích najít svět, který má hmotnost do 0,1 Jupiteru, pak moc nepochodíme. Budeme zakopávat jen o obry. Nejméně hmotnou by byla 47 Uma d (1,6 Jupiteru).
OGLE-2008-BLG-092Lb je tedy první exoplanetární analogií Uranu nebo Neptunu. Jedná se navíc o velmi zajímavý systém. Mateřská hvězda není osamocená, obíhá okolo společného těžiště s dalším objektem, možná menší hvězdou, možná hnědým trpaslíkem. Tento průvodce se přitom nachází jen 3x blíže, než zmíněná planeta. Dynamické interakce zde musí být hodně zajímavé.