Na rozdíl od Mars One má promyšlenější plán financování.
O projektu Mars One jste už patrně slyšeli. Jeho cílem je poslat lidi na Mars s jednosměrnou letenkou. Do výběrového řízení se přihlásily desítky tisíc lidí z celého světa. Na rudou planetu chce Mars One poslat každé dva roky čtveřici astronautů. Problém ovšem představuje financování podobného výletu, Mars One chce peníze shánět mimo jiné prostřednictvím reality show. Více o projektu třeba v článku na internetweek.cz.
Podle našich informací ovšem vzniká „konkurenční projekt“ s názvem NoRe (No return), jehož cíle jsou podobné – postupně osídlit Mars lidmi, kteří se na rudou planetu vydají bez možnosti návratu. Vzhledem k tomu, že na internetu toho o projektu zatím moc není (tisková konference bude v Paříži až v polovině května), zeptali jsme se na podrobnosti designera Eduarda Vlacha, který se podílí na návrhu některých částí projektu.
Čím se v základu liší NoRe od Mars One?
V mnoha aspektech. Máme mnohem realističtější plán financování a zároveň přinášíme řadu benefitů. Přitáhneme k zájmu o kosmonautiku desítky milionů lidí v Evropě a budeme mít všeobecný pozitivní přínos na kvalitu života.
Kdo vlastně za NoRe stojí?
Je to pestrá skupina lidí. V přípravném týmu je několik bývalých astronautů, vědci, novináři, podnikatelé. V současné době je nás asi 40, ale spolupracujeme s velkým počtem externistů. Zároveň mámě plně zajištěno financování pro první fázi projektu.
Mars One chce využít budoucí technologii od společnosti SpaceX, jak je na tom NoRe?
Přesný plán zatím nemáme. Určitě nebudeme znovu vymýšlet kolo a pouštět se do vlastního vývoje nosiče, kosmické lodi apod. Jsme připraveni podpořit jakýkoliv projekt. Může to být SpaceX ale třeba i nějaká „státní“ kosmická agentura.
Můžete nám projekt NoRe popsat? Jaké jsou jeho cíle? Jak bude probíhat výběr astronautů?
Cílem projektu NoRe není poslat na Mars dobrovolníky a nadšence, ale lidi, kterých by se Evropa ráda zbavila. Můžete jít fakticky o kohokoliv: neoblíbené politiky, odsouzené trestance, klidně i o vaši tchýni, když to vezmu s trochou nadsázky.
To mi ale připadá trochu jako vtip. Jak chcete tyhle lidi vybírat?
Referendem. Zkusím to popsat na příkladu. Jednou ročně proběhne referendum. Řekněme, že to bude 1. dubna. Do konce února budete muset sesbírat určitý počet podpisů, aby váš „kandidát“ postoupil do dalšího kola a lidé o něm mohli hlasovat. Na hlasovacím lístku pak každý volič dostane seznam kandidátů a bude moci hlasovat, zda ho chce poslat na Mars nebo ne. Předpokládáme, že lidé vyberou nějaké velmi nepopulární osoby. Ve třetí fázi bude probíhat sbírka. Lidé budou muset vybrat určitou částku, aby kandidát mohl na Mars skutečně odcestovat. Očekáváme, že zájem bude veliký a s financováním projektu tedy nebude žádný problém.
Něco podobného musí být přece nelegální?
Dnes ano. Právě proto spolupracujeme s řadou politiků a to na národních úrovních ale také s těmi, kteří se dnes chystají kandidovat do Evropského parlamentu. Samozřejmě to zatím neprobíhá oficiální cestou. V některých zemích například připravujeme půdu tím, že prosazujeme referendům bez výjimek.
Tím chcete naznačit, že v Česku s projektem NoRe spolupracuje Tomio Okamura?
K tomu bych se nerad vyjadřoval.
Nabízí se otázka, zda je vhodné osídlit Mars trestanci a vyvrhely. Není to neetické a nezakládáme si tím na budoucí problémy?
Nemyslím si. Austrálie byla kdysi také trestaneckou kolonií. A dnes? Bojíte se tam jet? Připadá vám ta země zaostalá?
Nemůžete se ovšem stát, že bude referendum zneužito? Například pro odstranění politické konkurence, nepohodlných osob apod.?
Určitě ne. Podívejte se na Švýcarsko. Tam probíhá řada referend velmi často. Nepodceňoval bych inteligenci voličů. Kromě toho budeme mít řadu pojistek. Kandidát bude muset dostat určitý počet hlasů, dokonce bych řekl, že na něm bude muset být celospolečenská shoda a také bude existovat seznam lidí, kteří budou mít imunitu, a nebude se smět o nich hlasovat. Na takovém seznamu budou třeba členové projektu a jejich rodiny.
Děkuji za rozhovor