Planety jsou všude.
Ano, planety jsou všude. To je největší a nejdůležitější objev, který jsme za poslední dvacet let v tomto oboru učinili. Ještě na začátku devadesátých let jsme pouze předpokládali, že také kolem jiných hvězd obíhají planety. Dnes je ovšem nacházíme rovněž u pulsarů, hnědých trpaslíků nebo prostě „jen tak“ v kosmickém prostoru.
Planety bez hvězd už byly nalezeny… i když u exoplanet musí člověk vždy být zdravým skeptikem. Ale i kdyby se předešlé objevy zpochybnily, teorie o volně putujících planetách stojí na relativně stabilních základech. Podle asi nejlepšího českého astronoma současnosti (Davida Nesvorného) prý dokonce i naše Sluneční soustava měla ve svých batolecích letech o planetu více. Při gravitačních interakcích s ostatními obry byla později vyhozena ven. Kde pak je ji asi dnes konec, že?
Nová studie ovšem nahlíží na bludné planety ve zcela jiném světle. Podle ní nemusí mít bludné planety původ jen ve vyhození z rodícího se systému, ale mohou dokonce vznikat úplně bez hvězd. Pokud by se to potvrdilo, definitivně by se zhroutilo pojetí planet jako průvodců hvězd. Buď bychom museli některým z „netradičních planet“ přiřadit zcela jiný termín nebo bychom museli planety definovat výhradně prostřednictvím hmotnosti.
Astronomové ze Švédska a Finska použili trojici přístrojů: 20 m teleskop observatoře Onsala ve Švédsku, New Technology Telescope (Chile) a APEX (Chile), aby pozorovali mlhovinu Rosetta v rádiové, infračervené a submilimetrové části spektra.
Rosetta se nachází nějakých 5000 světelných let v souhvězdí Jednorožce. Tým astronomů se zaměřil na malá oblaka plynu zvané globulettes (česky jsme je pokřtili na „kapičky“).
Jedná se o malé, kompaktní a husté molekulární shluky, které byly vystřeleny z mlhoviny rychlostí až 80 000 km/h. U některých z nich byla pozorována hustá jádra. V těchto případech je možné, že dojde k zhroucení plynu a vzniku planety nebo hnědého trpaslíka podobným mechanismem, kterým vznikají hvězdy.
Zdroje:
Mass and motion of globulettes in the Rosette Nebula