Vědci žádají uvolnění dat z kosmického dalekohledu Spitzer.
Už jsme to kdysi zmínili. Největším objevem v oblasti exoplanet je informace, že planety jsou skoro všude a to dokonce na značně exotických místech, za které by možná před pár lety dostal nějaký snaživý autor sci-fi od astronomů pár facek. Planety obíhají pulsary stejně tak jako neobíhají vůbec nic. Zajímavou a do značné míry nepopsanou kapitolou jsou planety u hnědých trpaslíků.
Před pár dny vyšla zajímavá studie, která hodlá podobné planety hledat v datech z infračerveného kosmického dalekohledu Spitzer jako cíle pro budoucí kosmický dalekohled Jamese Webba. Nedávno se mimochodem u JWST opětovně zjistilo, že jeho termínové a ekonomické parametry jsou nechutně podhodnoceny, takže k termínu startu 2017 (nebo 2018?) si připojte tučné „a později“.
Ale zpět k hnědým trpaslíkům. Autoři studie chtějí pomoci dalekohledu Spitzer provést pozorovací kampaň o délce 5 400 hodin a také apelovat na uveřejnění dosud získaných dat. Hnědí trpaslíci v sobě ukrývají poměrně solidní porci výhod. Studie se zabývá hledáním planet u hnědých trpaslíků skrze tranzitní fotometrii a tyto zajímavé objekty nám tento postup v určitých ohledech usnadňují. Jejich velikost je totiž poměrně malá (srovnatelná s Jupiterem), takže tranzit i malé planety způsobí poměrně velký pokles jasnosti hnědého trpaslíka. Spitzer by mohl najít planety o velikosti Marsu.
Při tranzitní metodě se navíc musíte nějakým způsobem dobrat velikosti mateřské hvězdy, abyste zjistili také poloměr planety na základě hloubky tranzitu. Výhodou hnědých trpaslíků je fakt, že pokud pomineme mlaďochy o stáří v řádu desítek či spíše stovek milionů let, pak je poloměr hnědého trpaslíka poměrně dobře závislý na jeho hmotnosti.
Atmosféry objevených planety by v budoucnu mohl studovat zmíněný JWST. Výhodou zde může být velmi nízká zářivost hnědých trpaslíků.
Zdroj: A search for rocky planets transiting brown dwarfs