CERN, ESO, ESA. Tři špičková evropská pracoviště možná brzy už tak moc evropská nebudou.
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN), Evropská jižní observatoř (ESO) a Evropská kosmická agentura (ESA) už mohou pomalu začít tisknout vizitky s novými názvy… zatím spíše jen symbolicky, ale jednoho dne kdo ví.
Evropa je zatížena hospodářskou krizí, což se projevuje i v rozpočtu zmíněných organizací. Řecko, Španělsko a Portugalsko omezují své příspěvky a Evropa tak hledá nové partnery. Asi nejblíže k tomu má CERN, který dlouhodobě hostí i neevropské vědce a velmi úzce spolupracuje se zeměmi jako Indie, USA, Rusko, Turecko a další. Podle všeho se blíží okamžik, kdy některé z těchto zemí přejdou z pozice pozorovatele do klubu řádných členů.
Z ekonomického hlediska je podstatně výraznější situace v případě Evropské jižní observatoře. Vzhledem k tomu, že observatoř má své přístroje v Chile, je jakýmsi členem nečlenem právě tato jihoamerická země. Chile má za pronájem a vstřícnost jako jediná přidělený pevný podíl na pozorovacím čase. Specifický statut Chile je logický, brány ESO se ovšem nyní otevírají jednomu z nových tahounů globální ekonomiky – Brazílii. Rozhodně přitom nepůjde o spolupráci symbolickou. Brazílie by měla zaplatit až třetinu chystané nové vlajkové lodě „evropské“ astronomie – Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT).
Zdroj: Nature