Evropský kosmický dalekohled Herschel provedl průzkum disku v okolí hnědého trpaslíka 2M1207.
Hnědý trpaslík 2M1207 je nejstarším známým členem svého druhu, u něhož byl objeven disk z prachu a plynu. Stáří trpaslíka se odhaduje na 10 milionů let, jeho hmotnost pak na 25 Jupiterů. Kromě samotného disku obíhá okolo 2M1207 exoplaneta o hmotnosti asi 5 Jupiterů ve vzdálenosti plných 55 AU. Pro představu: Puto obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti necelých 40 AU. Je však pravdou, že některé studie uvádějí menší vzdálenost obou těles (kolem 46±5 AU), ale na tom zase až tak nesejde.
Důležité je, že podobní hnědí trpaslíci s disky jsou velmi dobrou laboratoří pro výzkum vzniku a vývoje planet. Astronomové se domnívají, že planety vznikají dvěma základními způsoby. Ten první předpokládá akreci, kdy dochází k postupnému shlukování prachových částic v disku. Tím se tvoří stále větší a větší objekty – základy budoucích planet zemského typu či jader plynných obrů.
Druhá teorie předpokládá zhroucení disku, tedy vznik obří planety bez pevného jádra. Podle teorií je tento mechanismus pro obří planety na vzdálených drahách mnohem příznivější. Předpokládá se, že planeta u hnědého trpaslíka 2M1207 vznikla právě tímto způsobem. Vzhledem k tomu, že planety se u hnědých trpaslíků hledají lépe než u klasických hvězd, je studium 2M1207 velmi důležité.
Kosmický dalekohled Herschel studoval disk v submilimetrové části spektra na vlnových délkách 250, 350 a 500 mikrometrů. Z výsledků vyplývá, že poloměr disku dosahuje 50 až 100 AU a jeho celková hmotnost se odhaduje na 3 až 5 Jupiterů.
Co je zajímavé, hmotnost disku je podobná, jako u hnědých trpaslíků se stářím kolem milionů let. To by mohlo naznačovat, že rozptyl disků u hnědých trpaslíků probíhá pomaleji než v případě hvězd, kde platí, že čím je hvězda starší, tím je disk řidší a méně hmotný.
Zdroj: spacedaily.com