Hubblův kosmický dalekohled. Credit: NASA

Jestli popularizátoři exoplanet nemají něco rádi, pak jsou to dvě věci. V prvním případě žalostný nedostatek obrazového materiálu a v tom druhém studie, které popírají existenci již potvrzené exoplanety. Fomalhaut b se dotýká obou těchto oblastí. Je to jedna z mála exoplanet, která byla objevena přímým zobrazením, ale je to dost možná i další z těch, které v budoucnu zapadnou do vod nepotvrzených objevů.

 

 

Fomalhaut je nejjasnější hvězdou souhvězdí Jižní ryby, které se (jak už název napovídá) nachází na jižní obloze. Se svou jasností kolem 1,2 mag patří mezi TOP20 nejjasnějších hvězd na obloze a je tak bez problémů viditelná pouhým okem. Aby také ne, když se nachází jen 25 světelných let od Země a je dvakrát hmotnější a 17x svítivější než naše Slunce.

 

Fomalhaut je velmi mladou hvězdou, její stáří se odhaduje na 100 až 200 milionů let. Není proto asi žádným překvapením, že v jejím okolí najdeme disk prachu a plynu, ze kterého mohou vznikat planety. Hubblův dalekohled u rybí tlamy, jak zní český překlad arabského názvu, nalezl v roce 2005 podezřelou mezeru v protoplanetárním disku. Vznik podobným mezer lze vysvětlit existenci hmotnějšího tělesa (planety), které si v disku udělalo cestičku a materiál nabalilo na sebe svou gravitací.

 

Paul Kalas (Kalifornská univerzita, Berkeley) v roce 2008 skutečně objev exoplanety ohlásil. Fomalhaut b byla hezky patrná jako „jasné smítko“ v disku na snímcích z Hubblova dalekohledu z let 2004 a 2006. Podle odhadů má planeta hmotnost menší než 3 Jupitery a okolo hvězdy obíhá ve vzdálenosti plných 115 AU s periodou 877 let!

 

Podivná dráha

Přístroj, který snímky pořídil, v roce 2007 odešel do kosmonautického nebe (i když provoz byl později částečně obnoven) a žádný pozemský dalekohled nebyl planetu schopen detekovat. Vědci proto použili jinou z Hubblových kamer a na hvězdu Fomalhaut a její okolí se podívali s odstupem času.

 

Planeta sice na snímku  nalezena byla, ale jinde než by měla být. Na tom, že se na své oběžné dráze pohnula, samozřejmě není nic neobvyklého. Problém ovšem je, že planeta se nyní nachází uvnitř disku a už nekopíruje mezeru, jak by dle teorie měla.

 

Disk u hvězdy Fomalhaut a pozice možné planety v letech 2004 a 2006. Právě na základě těchto snímků byl objev Fomalhaut b uznán. Credit: NASA
Disk u hvězdy Fomalhaut a pozice možné planety v letech 2004 a 2006. Právě na základě těchto snímků byl objev Fomalhaut b uznán. Credit: NASA

 

Nejnovější snímek samozřejmě silně nabourává původní objev. Problém však může být i v tom, že snímky byly získány dvěma rozdílnými přístroji (Advanced Camera for Surveys a Space Telescope Imaging Spectrograph), domnělá planeta na posledním snímku může být jen hvězdou na pozadí apod.

 

Problémem ovšem je, že Fomalhaut b září ve viditelné části spektra až příliš mnoho. Astronomové se snažili planetu pozorovat také v infračerveném záření, což by mělo být ještě snazší (mladé planety jsou horké), ale bez úspěchu. Kalas to interpretuje tím, že planetární systém může být mnohem starší, než se předpokládá a to, co pozorujeme, je záření materiálu v okolí planety Fomalhaut b.

 

Mezinárodní astronomický konflikt
 

Současná situace navíc vyvolala nezvykle vášnivé diskuse. Do nich se zapojili Paul Kalas, Jean Schneider (provozovatel katalogu exoplanet.eu) a Ray Jayawardhana (Univerzita Toronto). Ve sporu jde hlavně o to, zda má být Fomalhaut b vyhozena z katalogu, nebo pouze doplněna o poznámku o pochybách existence či ani jedno ani druhé. Alespoň prozatím vyhrála prostřední kompromisní varianta (viz exoplanet.eu). Ray Jayawardhana si při hodnocení věrohodnosti existence planety nebral moc servítky, což mu Kalas vrátil s tím, že když už chce vyhazovat, tak ať vyhodí z katalogu i další z exoplanet, objevených přímým zobrazením – 1RXS1609 b. Ta byla nalezena jen asi půl roku před planetou Fomalhaut b. Jejím objevitelem není nikdo jiný než Ray Jayawardhan.

 

Kalas a Jayawardhan se evidentně nemají rádi už řadu let. Byl to právě Kalas, který v roce 1998 stvořil termín „planetární mánie“ v narážce na studii Jayawardhana. Nadsazený termín je dnes snad ještě o deset řádů aktuálnější než v době svého vzniku.

 

V poslední době můžeme pozorovat jakousi bulvarizaci vědy. Řada týmu je pod nepředstavitelným tlakem svých mecenášů a snaží se proto oznámit objev dříve, než jsou si jistí v kramflecích. Zejména u tak delikátního a složitého oboru, jakým jsou exoplanety, by zdrženlivost byla namístě. To by ale nesměl existovat tlak ze strany dychtivé veřejnosti a zejména obava o to, že vám mediálně atraktivní objev někdo vyfoukne pod nosem. V neposlední řadě chtějí mnohdy až šokující objevy vidět i ti, kteří na ně dávají peníze. Obhajovat se tím, že jste sice pět let nic extra nepublikovali, ale děláte na objevu, který bude zásadní, se bohužel v dnešní době nenosí.

 

Pokud jde o Fomalhaut b, spor může nejdříve rozlousknout jen další snímek z Hubblova dalekohledu. Ten by se měl na hvězdu zaměřit v průběhu příštího roku. Dříve by to smysl nemělo, (pravděpodobná) planeta se vzhledem k velké oběžné době pohybuje jen pomalu, takže pořizovat snímky s kratším než dvouletým odstupem je zbytečné.

 

Zdroje:

 

 

Reklama