Na kongresu Americké astronomické společnosti v Seattlu představil své výsledky také tým Edwarda Guinana (Villanova University), který se v poslední době věnoval jedinečné exoplanetární laboratoři HD 189733.
Hvězdu HD 189733 nalezneme v souhvězdí Lištičky ve vzdálenosti 63 světelných let. Pokud se vybavíte mapkou, můžete tohoto oranžového trpaslíka o hmotnosti 0,8 Slunce vidět už v menším dalekohledu. Dobrou šanci vám dává jasnost hvězdy, která činí asi 7,6 mag. HD 189733 je však ve skutečnosti dvojhvězdou. Jejím průvodcem je červený trpaslík, který byl objeven v datech z infračervené přehlídky 2MASS v roce 2006. Vzdálenost mezi oběma hvězdami činí asi 216 AU. Fakt, že se jedná o dvojhvězdu, se nám hodí do krámu, neboť díky tomu lze odhadnout stáří systému – a to zhruba na 5 miliard let.
Okolo hlavní složky obíhá exoplaneta HD 189733 b o hmotnosti a velikosti asi 1,15 Jupiteru, která byla objevena v roce 2005. Ostříleným čtenářům již určitě došlo, že pokud známe velikost exoplanety, musí to znamenat, že vykonává tranzity. Tento bonus umožnil astronomům v minulosti prozkoumat atmosféru exoplanety a odhalit v ní vodní páru, oxid uhličitý, sodík ale třeba také metan. Díky kosmickému dalekohledu Spitzer máme i teplotní mapu atmosféry tohoto typického horkého Jupiteru.
Guinan a jeho tým však nyní obohatili naše znalosti o exoplanetě HD 189733 b (čítající jen tak mimochodem asi 220 odborných prací). Tým pozoroval tranzity exoplanety pomoci arizonského dalekohledu FCAPT (Four College Automatic Photoelectric Telescope) a jeho kolegy Clay Telescope (Las Campanas, Chile). Ze získaných dat se podařilo prokázat, že exoplaneta hraje se svou mateřskou hvězdou hodně zajímavou hru.
HD 189733 b okolo svého slunce obíhá ve vzdálenosti 0,03 AU s periodou 2,2 dní. Je zřejmé, že také planeta svou gravitací ovlivňuje nezanedbatelně mateřskou hvězdu. Konec konců gravitační účinky planetárního průvodce jsou základním kamenem metody měření radiálních rychlostí. V našem případě je však celá situace poněkud drastičtější. Vzájemné gravitační a magnetické interakce ovlivňují moment hybnosti mateřské hvězdy. Ta dostává od planety dárek v podobě urychlení své rotace. HD 189733 se otáčí s periodou asi 12 dní, což je 2x rychleji ve srovnání se Sluncem. Na hvězdu to má vliv v podobě silnějšího magnetického pole, větších skvrn v atmosféře i koronálních emisí v oblasti rentgenová záření.
Nic ale není zadarmo. Planeta naopak díky interakcím přichází o svou orbitální energii, což paradoxně může být dobrou zprávou. Horcí Jupiteři totiž jak známo vznikají ve vzdálenějších končinách a poté migrují směrem k mateřské hvězdě po spirále smrti. Pokud se tento osudný pohyb a zkracování oběžné doby nezastaví, čeká planetu smrt. Migrace se ovšem může těsně před tragickým koncem zastavit a jednou z nejčastějších příčin by mohlo být právě „uzamčení“ oběžné dráhy interakcemi s mateřskou hvězdou. Jestli je tento scénář reálný, však není úplně jasné, zejména v případě HD 189733 b mají vědci více než velké pochyby.
Zdroj: physorg.com