Astronomové pozorovali tranzit exoplanety z letadla a zachutnalo jim to

SOFIA, Credit: NASA/Jim Ross
www.novedalekohledy.cz

Astronomové poprvé v historii pozorovali tranzit exoplanety z paluby letadla. Je to nová cesta výzkumu exoplanet?

Řada lovců exoplanet je skutečnými workoholiky, ale tahle zpráva není o tom, jak někdo z nich pozoroval tranzit exoplanety cestou na dovolenou. Je to nová studie založená na pozorování z paluby observatoře SOFIA.

Zemská atmosféra má spoustu výhod, ale z hlediska astronomie je spíše nevýhodná. Teprve nástup kosmonautiky nám otevřel některá, do té doby zavřená nebo alespoň zamlžená okna. Infračervená astronomie je jedním z nich. Pozorovat v této oblasti spektra sice ze Země lze, ale platí zde pravidlo, že čím výše jste, tím lépe. Částečně platí také vaše geografická nebo spíše „klimatická“ pozice. Infračervené světlo totiž blokuje v atmosféře zejména vodní pára.

SOFIA vyráží do oblak, Credit: Alexander Golz
SOFIA vyráží do oblak, Credit: Alexander Golz

Je to jeden z důvodů, proč jsou stavěny observatoře vysoko v horách. Nešlo by to ale ještě výše? Ano, šlo. Už v polovině sedmdesátých let jsme zde měli Kuiper Airborne Observatory. Tu nahradila zmíněná SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), která je americko-německým projektem NASA a German Aerospace Center (DLR).

Jedná se ve skutečnosti o starší ale zachovalý a předělaný Boeing 747. V jeho útrobách se ale nenacházejí sedačky pro cestující ale astronomická technika. Samozřejmostí je pak bezpečné otevření dveří ve výšce kolem 13 kilometrů nad zemským povrchem. V zadní části trupu se nachází dalekohled o průměru 2,5 metrů, který je primárně určen pro infračervenou astronomii.

SOFIA se zabývá opravdu kde čím. Nedávno například pozoroval zákryt hvězdy Plutem, což je teď jistě velmi aktuální téma.

Nyní… no nyní, ono to bylo ve skutečnosti už v říjnu 2013, ale odborná studie jde do tisku teprve teď, byl pozorován poprvé tranzit exoplanety. Jednalo se o starou dobrou známou HD 189733 b. Ta patří k relativně typickým horkým Jupiterům. Exoplaneta je o 14% větší a hmotnější než obr Sluneční soustavy a obíhá s periodou 2,2 dní kolem hvězdy o hmotnosti a velikosti 0,8 Slunce. Hvězda se nachází v jižním souhvězdí Lištičky.

Světelná křivka exoplanety HD 189733 b z observatoře SOFIA. Credit: Angerhausen et al.
Světelná křivka exoplanety HD 189733 b z observatoře SOFIA. Credit: Angerhausen et al.

Přestože je SOFIA přebornicí v infračerveném záření, tranzit planety byl pozorován přístrojem HIPO, který pracuje spíše v oblasti viditelného světla. Konkrétně šlo o vlnové délky 445 a 905 nm.

Pozorování tranzitu v různých vlnových délkách je vždy hodně zajímavé, protože nám to může říct něco o atmosféře planety. Právě tak zjistil Hubblův dalekohled, že tato planeta bude mít nejspíše modrou barvu – viz náš dřívější článek.

SOFIA sice potvrdila, že se v atmosféře planety zřejmě skutečně nachází kondenzované prachové částice (křemičitany), ale hlavním cílem bylo otestovat možností pozorování tranzitů z paluby tohoto letadla.

Přístroj HIPO. credit: NASA
Přístroj HIPO. credit: NASA

Výsledky jsou velmi dobré. SOFIA dosahuje lepších výsledků než pozemské observatoře a může částečně konkurovat kosmickým dalekohledům.

Astronomové by rádi pozorovali tranzity i přístrojem pro infračervenou část spektra. SOFIA by se mohla hodit pro pozorování v období, kdy už nebude funkční kosmický dalekohled Spitzer a připravovaný JWST ještě nebude ve vesmíru. Je zde totiž možnost pozorovat ve vlnové délce větší než 1,7 mikrometrů, což je limit přístroje WFC3 na Hubblově dalekohledu.

Zdroje: