Evropa vyšle za pár dní do vesmíru raketoplán IXV

Evropská kosmická agentura hodlá už v nadcházejícím týdnu poslat do vesmíru experimentální raketoplán IXV.

www.novedalekohledy.cz

Když se řekne raketoplán, většině se vybaví ten americký Space Shuttle, který létal do vesmíru v letech 1981 až 2011, vynesl Hubblův dalekohled nebo pomohl postavit Mezinárodní kosmickou stanici.

Raketoplánů ale bylo více. Jen jednou a bez posádky letěl do vesmíru sovětský Buran. Dnes zde máme malý bezpilotní X-37 B, který na oběžné dráze provádí tajné úkoly pro americkou armádu. Nesmíme také zapomínat na sexy raketoplán Dream Chaser. Ten stavěla soukromá americká společnost a byl ve výběru pro dopravu astronautů na ISS. Bohužel do finále se nedostal.

Otázkou je, zda mezi raketoplány zařadit také ten od Virgin Galactic. Teoreticky asi ano, byť na oběžnou dráhu nelétá. SpaceShipTwo vynese pasažéry na hranici vesmíru ve výšce 100 km.

Kromě těchto raketoplánů je zde celá řada těch, které kosmický prostor nikdy neochutnaly a zůstaly pouze na papíře. Zmínit musíme evropský raketoplán Hermes, který měl startovat na špici rakety Ariane. K realizaci tohoto projektu nikdy nedošlo a Evropská kosmická agentura zůstává bez vlastního pilotovaného kosmického dopravního prostředku. Na pole raketoplánů se ale částečně vrací.

Raketa Vega

Chloubou a vlajkovou raketou Evropské kosmické agentury je Ariane. Ta ale slouží spíše k vynášení těžších nákladů. Evropa si proto postavila raketu Vega. Lídrem tohoto projektu je Itálie, kterou doplňuje Francie. Některé další státy na projektu participují, Česká republika mezi ně ale nepatří.

Vega je malá raketa o průměru tři metry a výšce 30 metrů. Do vesmíru vynáší malý náklad o hmotnosti řádově stovky kilogramu a to převážně na polární nebo heliosynchronní dráhu (až 1,4 tuny nákladu).

Rakety můžeme rozdělovat různě, jednou z možností je podle paliva. Drtivá většina raket používá kapalné palivo. To se do rakety tankuje několik hodin před startem. Kromě kapalného paliva máme ještě tuhé palivo, obvykle přítomné v pomocných raketových motorech. To se samozřejmě nikam před startem necpe, raketa se dopraví z výroby už naplněna.

Vega je v tomto ohledu jiná. Má celkem čtyři stupně, přičemž první tři využívají tuhé pohonné hmoty.  P80 pracuje po dobu asi 110 sekund, dalším je Zefiro 23 (asi 77 s), Zefiro 9 (120 sekund) a o dopravu na cílovou oběžnou dráhu se postará AVUM.

Vega odstartovala do vesmíru poprvé v únoru 2012 a dosud má na svém kontě tři úspěšné starty.

Raketa Vega, credit: ESA
Raketa Vega, credit: ESA

IXV alias vesmírný bob se představuje

Nyní čeká Vegu start s pořadovým číslem čtyři. Po odkladu kvůli dodatečným prověrkám se do vesmíru podívá raketoplán IXV (Intermediate eXperimental Vehicle). Označení raketoplán je možná trochu přehnané, chybí mu totiž křídla. Osobně bych ho s ohledem na tvar nazval vesmírným bobem. Kromě tvaru se bobům, které můžeme vidět třeba na zimní olympiádě, podobá také svou velikostí. Na délku má 5 metrů, na výšku 1,5 metrů a rozpětí 2,2 metrů. IXV nebude klouzat po ledu ale po atmosféře.

IXV se od raketoplánů liší také tím, že nedosáhne oběžné dráhy, jeho dráha bude suborbitální. Oproti raketoplánu od Virgin Galactic se ale liší tím, že má tepelný štít, dostane se až do vesmíru a dosáhne rychlosti 7,7 km/s. K odpojení posledního stupně Vegy dojde ve výšce 340 km, IXV pak bude pokračovat do výšky 412 km. Poté se začne vracet a zažije klasický návrat atmosférou, který musel přežít americký raketoplán nebo jiné vracející se kosmické lodě.

IXV ale nepřistane na některém z evropských letišť či na dráze u kosmodromu ale asi sto minut po startu dosedne na padácích na mořskou hladinu. Let je tak možné rozdělit na tři fáze – start, suborbitální přelet a návrat atmosférou.

Dráha letu, credit: ESA
Dráha letu, credit: ESA

Proč tohle všechno ESA dělá? Sama ještě neví. Cílem je především vyzkoušení nových technologií a nabrání potřebných zkušeností. Jisté je, že na konci nebude projekt pro armádní účely a ani evropský pilotovaný raketoplán. Nástupci IXV by mohli být použiti pro pozorování Země apod.

Americká armádní agentura DARPA mimochodem pracuje na něčem podobném. XS-1 ale nebude raketoplánem, ale pouze hypersonickým letadlem s rychlostí 10x vyšší než zvuk, který vynese malý náklad na hranicí vesmíru a o konečné umístění na oběžnou dráhu se postará malá raketa.

Nástupcem IXV by mohl být raketoplán PRIDE, na kterém by ESA ráda spolupracovala s některým z partnerů (Japonsko, USA, Rusko asi dneska už raději ne). V příštích letech bude muset být nejdříve definováno, co má PRIDE dělat. Letět by pak mohl nejdříve v roce 2020.

Start

Start Vegy s IXV je naplánován na středu 11. února ve 14:00 (startovací okno trvá do 15:43) z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika). Případné změny i odkaz na live stream zveřejníme na našem Facebooku.

Animace: Průběh letu