Maya R. Cooper z NASA měla na nedávném setkání Americké chemické společnosti zajímavý příspěvek o potravinách, vhodných pro pilotovaný let k Marsu. Přestože člověk létá do vesmíru už půl století, „potravinová strategie“ pro delší kosmické lety je stále v plenkách.
Jídlo pro astronauty se v posledních několika desetiletích značně proměnilo. Zatímco první astronauti se museli spokojit s jídlem v tubách, dnešní osazenstvo Mezinárodní kosmické stanice si dopřává mnoho druhů limonád, pizzu, dorty, brambůrky, ovoce a další potraviny, které konzumujeme běžně na Zemi.
Podle výzkumů potřebuje jeden astronaut v průměru asi 1,8 kg potravin na den. Dopravovat jídlo na ISS není legrace, na druhou stranu se vesmírný komplex pohybuje ve výšce jen 370 km nad zemským povrchem a cesta zásobovací lodě trvá jen 2 dny. Každý rok dopravuje potraviny šestici astronautů několik automatických lodí a i když jedna selže (viz nedávno Progress), není to vzhledem k rezervám žádná katastrofa. V neposlední řadě má posádka kdykoliv možnost misi ukončit a vrátit se na Zemi.
Přestože si dnes astronauti mohou pochutnat na běžných jídlech, vzhledem ke stavu beztíže platí řada omezení. Problémem jsou zejména malé drobky, které mohou ucpat vzduchové filtry nebo poškodit zařízení vesmírného komplexu. Kromě toho jsou ve hře i různá opatření. Džus či limonáda se obvykle dopravuje ve formě prášku, který se na stanici zředí s vodou.
Jenomže cesta na Mars bude tvrdším oříškem. Posádka meziplanetárního letu nebude moci počítat se zásobováním automatickými loděmi každé dva měsíce. Obecně se předpokládá, že část zásob dopraví na Mars v předstihu zásobovací loď, která následně na astronauty počká. Je ovšem otázkou, zda ji vyslat tak, aby na rudé planetě dosedla ještě před startem pilotované mise nebo jen několik dní až týdnů předem. V případě druhé varianty musíme brát v úvahu možnost selhání lodě apod.
S letem na Mars nelze počítat v nejbližších 20 letech, takže si vědci mezitím mohou s potravinovou strategií náležitě vyhrát. Kromě skladby jídelníčku je jedním z velkým problémů celková spotřeba potravin. Maya R. Cooper počítá s pětiletou misí, což mi přijde poněkud přehnané, ale i kdyby let k Marsu a zpět trval dva roky a posádku by tvořilo pět astronautů, pak tu máme celkem 6,5 tun potravin. To je samozřejmě pouze optimistický odhad, který nebere v úvahu nutné rezervy apod.
Určitým (a ne novým) trendem proto snaha o přípravu vhodných bioregenerativních potravin, které by mohla posádka pěstovat na rudé planetě či dokonce během samotného letu. Jednalo by se zejména o rostliny, které by byly multifunkční – kromě jídla by například vyráběly kyslík a z atmosféry kosmické lodě odstraňovaly oxid uhličitý. Jako vhodní kandidáti se jeví hlávkový salát, špenát, mrkev, rajčata, jahody, zelí a některé byliny.
Zdroj: American Chemical Society