Pandoře na stopě

Exoměsíc v představách malíře.
Exoměsíc v představách malíře.

Jméno Davida Kippinga z univerzity v Londýně je v posledních měsících hojně citováno v exoplanetárních kuloárech. Tento mladý vědec se zabývá objekty, o kterých se ví, že existují, točí se o nich nejdražší hollywoodské trháky a přitom je nikdo zatím nenašel. Řeč není o penězích z kuponové privatizace ale exoměsících.

 



Astronomové obecně předpokládají, že okolo exoplanet obíhají měsíce. Pokud se podíváme na Sluneční soustavu astrobiologickýma očima, zjistíme, že mnoho z měsíců planet může pod svým povrchem hostit život. Mají Titan, Europa a Enceladus někde ve vzdáleném vesmíru příbuzné? Vědci jdou ve svých úvahách ještě dále a nevylučují, že některé exoměsíce mohou mít hmotnost srovnatelnou se Zemí, disponovat atmosférou i podmínkami k životu.

 

V dnešní době máme problém nalézt exoplanety zemského typu. Pátraní po exoměsících se tak v kontextu událostí jeví jako utopie a hudba velmi vzdálené budoucnosti. To by ovšem nesměl v kosmickém prostoru tvrdě pracovat dalekohled Kepler.

 

David Kipping je autorem simulací, podle kterých má Kepler poměrně dobré vyhlídky nalézt první exoměsíce.

 

Kosmický dalekohled zahájil vědecká pozorování vloni v dubnu a jedním z prvních cílů byla v té době již dobře známa exoplaneta TrES-2 b. Exoplaneta byla objevena v létě roku 2006 projektem Trans-Atlantic Exoplanet Survey (TrES), který disponuje třemi dalekohledy o průměru jen 10 cm na Lowell Observatory, Palomar Observatory a Kanárských ostrovech. TrES hledá exoplanety stejně jako Kepler – tedy metodou tranzitní fotometrie.

 

Hvězda TrES-2 na fotografii z dalekohledu Kepler.

 

TrES-2 b je o 20% hmotnější a větší než Jupiter. Okolo své mateřské hvězdy exoplaneta doslova lítá s periodou 2,5 dne. Mateřskou hvězdu najdeme v souhvězdí Draka ve vzdálenosti asi 720 světelných let.
Na exoplanetě TrES-2 b si Kepler v dubnu minulého roku otestoval své přístroje. Zmíněná exoplaneta je vůbec mezi astronomy oblíbená jako „trenažer“. Své schopnosti si na ní vyzkoušel nedávno i přístroj OSIRIS na novém největším dalekohledu světa, kterým je Gran Telescopio Canarias (10,4 m).

 

Vraťme se ale zpět k TrES-2 b a Davidu Kippingovi. Ten analyzoval data z Keplera a zjistil, že jejich dalekohled je schopen nalézt planety o 13% menší, než se původně očekávalo. Kipping se v nové studii snaží odhalit případný měsíc, obíhající exoplanetu TrES-2 b. Podle závěrů se zdá, že exoplanetu neobíhá žádný měsíc o hmotnosti 0,25 až 3 Země. Důležitým poznatkem je ale fakt, že Kepler by podobný exoměsíc měl být schopen nalézt.

 

Zdroje:

 

 

 

 

www.novedalekohledy.cz