Exoplaneta Beta Pictoris b v představách malíře. Credit: ESO
Exoplaneta Beta Pictoris b v představách malíře. Credit: ESO

Planety i hvězda vznikají z disku prachu a plynu. Poměrně velkého ale v poměru k velikosti také velmi tenkého disku. Logicky tak předpokládáme, že planety obíhají více méně v rovině rovníku své hvězdy. Více méně, protože během vzniku se vzájemně gravitačně ovlivňují, takže sklon v řádu desetin stupně či jednotek stupňů není nikterak zvláštní.

Vědci dokáží změřit sklon dráhy planety. Využívá se k tomu Rossiterův-McLaughlinův efekt, který byl nedávno nasazen třeba na systém TRAPPIST-1. Někteří horcí jupiteři obíhají se sklonem až desítek stupňů, za což může zřejmě interakce s dalšími planetami v systému.

Zmíněný efekt se bohužel hodí jen na tranzitující planety, což v překladu tak trochu znamená i na planety s krátkou oběžnou dobou. Pravděpodobnost tranzitu s rostoucí vzdáleností planety od hvězdy klesá.

Na změření sklonu exoplanety Bety Pictoris b museli jít jinak. Exoplaneta má hmotnost 11 ± 2 Jupiteru, oběžnou dobu na 22 až 24 let a obíhá ve vzdálenosti 9,0 ± 0,5 AU od hvězdy. Nedávno byla v systému objevena ještě jedna planeta.

Tým vedený Stefanem Krausem z University of Exeter provedl měření pomoci čtyř pomocných dalekohledů interferometru VLT v Chile o průměru 1,8 m a přístroje GRAVITY.

Absorpce plynu ve hvězdné atmosféře způsobuje malé prostorové posunutí ve spektrálních čarách, které lze použít k určení orientace osy hvězdy. Vědci museli při pozorování dosáhnout přesnosti 1 tisíciny obloukové vteřiny.

Z výsledků vyplývá, že Beta Pictoris b i disk trosek obíhají okolo hvězdy přibližně v rovině rovníku. Sklon bude 3 ± 4 stupně.

Zdroj: Spin-orbit alignment of the β Pictoris planetary system