První planetu u hvězdy Kepler-88 objevil kosmický dalekohled Kepler v rámci své primární mise. Z relativně nízkého čísla systému poznáte, že to bylo nedlouho po začátku pozorování.

V dubnu 2013 byla objevena druhá planeta v systému. Opět v datech z Keplera ale tentokrát nešlo o planetu, která vykonává tranzity. Data z lovce exoplanet použil tým HEK, který se v nich pokoušel najít exoměsíce. Tým pod vedením Čecha Davida Nesvorného objevil planetu Kepler-88 c na základě změn v časech tranzitů (TTV) planety Kepler-88 b. Tehdy se ještě systém označoval jako KOI-142.

Ke změnám v časech tranzitů dochází na základě gravitačního vlivu sousední planety (případně měsíce tranzitující planety). Někdy to mohou být jen desítky sekund či menší minuty, což je samozřejmě v datech obtížně rozlišitelné. Světelná křivka je změť bodů, takže je těžké určit přesný okamžik začátku tranzitu a zapíchnout do něj pomyslný špendlík.

Kepler-88 c ale se svou sousedkou mává pořádně – odchylky jsou zhruba 12 hodin! Neexistuje sice nic jako žebříček TTV, ale i tak jde nepochybně o jednu z největších, možná vůbec největší odchylku ze všech TTV.

Záhy potvrzeno

Pro věrohodnost objevu tehdy mluvilo několik věcí. Zaprvé opravdu velké odchylky v časech tranzitů a zadruhé oběžné doby obou planet. Bližší z nich oběhne okolo hvězdy za 11 dní, vzdálenější za 22 dní, což je dvojnásobek. Náhoda? Nemyslíme si. Jedná se o tzv. rezonanci, která je vždy nepřímým důkazem, že planety, které pozorujeme, jsou skutečné.

O pár měsíců později pak přišel nejsilnější důkaz. Nesvorného planetu c potvrdil spektrograf SOPHIE na Observatoire de Haute-Provence. Šlo o první planetu objevenou TTV a potvrzenou měřením radiálních rychlostí.

O sedm let a jednu planetu později… 

O sedm let a nějakých 120 oběhů Kepler-88 c později se tento planetární systém vrací na scénu. Lauren Weiss a jeho kolegové hvězdu Kepler-88, která je podobná Slunci, sledovali šest let pomoci spektrografu HIRES na Keckově dalekohledu. Potvrdili tak existenci a parametry exoplanety Kepler-88 c.

Zatímco planeta b má hmotnost 9 Zemí, její sousedka je 20krát hmotnější. Půldenní odchylky v časech tranzitů tak nejsou vůbec překvapivé.

V datech z HIRES ale našel Weiss a jeho tým ještě něco dalšího – třetí planetu. Kepler-88 d je dokonce třikrát hmotnější než Jupiter a obíhá s periodou 1403 ± 14 dní a to po dosti výstřední dráze (e = 0,4). Na protáhlou dráhu se planeta dostala zřejmě po interakcích s jinou obří planetou, takže počet známých planet u Kepler-88 nemusí být konečný.

Z měření radiálních rychlostí vědci zjistili minimální hmotnost Kepler-88 c, která je 208 ± 12 Země. Vzhledem k tomu, že významně ovlivňuje tranzity planety b, můžeme určit hmotnost planety i tímto způsobem. Pak vychází na 218 Zemí.