<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	
	>
<channel>
	<title>
	Komentáře: Je GJ 667C c novou obyvatelnou exoplanetou?	</title>
	<atom:link href="https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/</link>
	<description>Zprávy z Galaxie</description>
	<lastBuildDate>Sun, 18 Aug 2019 12:06:34 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>
	<item>
		<title>
		Od: bojodun		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3825</link>

		<dc:creator><![CDATA[bojodun]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 13 Feb 2012 13:09:14 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=10811#comment-3825</guid>

					<description><![CDATA[Odpověď na &lt;a href=&quot;https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3823&quot;&gt;kesumandle&lt;/a&gt;.

Asi takhle... na netu si můžeš přečíst desítky studií, že červení trpaslíci mohou hostit život. Červený trpaslík není jen červený trpaslík, je to nejčasteji rozšířený typ hvězd, jen v základním rozdělení rozeznáváme deset typů, pak je tu ještě metalicita a další faktory, doufám, že nechceš tvrdit, že se všichni chovají stejně. Další věc u exoplanety u trpaslíka, zrovna žádný měsíc neptřebuješ, tam ho nahradí samotná hvězda. Teorie o tom, že v případě výskytu planet velikosti Jupiteru znamená vystřelení menší planet také zrovna neplatí, jelikož ji vyvrací Gliese_876 a Kepler 20, ony totiž počítačové modely nemohou být nikdy úplně přesné, protože v nich vždy bude chybět spousta neznámých.

Jinak samozřejmě, že tvrdit, že nějaká planeta je 100% obyvatelná a určitě hostí život je nesmysl(navíc jsem nic takového netvrdil), ale úplně stejný nesmysl je tvrdit, že 100% obyvatelná být nemůže, to je úplně to samé jako tvrzení že je země placatá.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Odpověď na <a href="https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3823">kesumandle</a>.</p>
<p>Asi takhle&#8230; na netu si můžeš přečíst desítky studií, že červení trpaslíci mohou hostit život. Červený trpaslík není jen červený trpaslík, je to nejčasteji rozšířený typ hvězd, jen v základním rozdělení rozeznáváme deset typů, pak je tu ještě metalicita a další faktory, doufám, že nechceš tvrdit, že se všichni chovají stejně. Další věc u exoplanety u trpaslíka, zrovna žádný měsíc neptřebuješ, tam ho nahradí samotná hvězda. Teorie o tom, že v případě výskytu planet velikosti Jupiteru znamená vystřelení menší planet také zrovna neplatí, jelikož ji vyvrací Gliese_876 a Kepler 20, ony totiž počítačové modely nemohou být nikdy úplně přesné, protože v nich vždy bude chybět spousta neznámých.</p>
<p>Jinak samozřejmě, že tvrdit, že nějaká planeta je 100% obyvatelná a určitě hostí život je nesmysl(navíc jsem nic takového netvrdil), ale úplně stejný nesmysl je tvrdit, že 100% obyvatelná být nemůže, to je úplně to samé jako tvrzení že je země placatá.</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: admin		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3824</link>

		<dc:creator><![CDATA[admin]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Feb 2012 18:58:25 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=10811#comment-3824</guid>

					<description><![CDATA[Odpověď na &lt;a href=&quot;https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3823&quot;&gt;kesumandle&lt;/a&gt;.

Myslím, že podmínky obyvatelnosti apod. tu popisujeme často. Není možné to v každém článku opakovat. Rozhodně neděláme web ala Daniken.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Odpověď na <a href="https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3823">kesumandle</a>.</p>
<p>Myslím, že podmínky obyvatelnosti apod. tu popisujeme často. Není možné to v každém článku opakovat. Rozhodně neděláme web ala Daniken.</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: kesumandle		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3823</link>

		<dc:creator><![CDATA[kesumandle]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Feb 2012 18:12:45 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=10811#comment-3823</guid>

					<description><![CDATA[Odpověď na &lt;a href=&quot;https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3822&quot;&gt;bojodun&lt;/a&gt;.

Zkus si dat do vyhledavace promenna hvezda, nebo cerveny trpaslik a studuj, nebo se obrat na jekohokoli astronoma s dotazem, co to je hvezda tridy M. Samozrejme, ze hvezdy o totozne hmotnosti a totozneho stari a tozoneho chemickeho slozeni maji identicke projevy. Nemuze platit na jedne hvezde jina fyzika a jina chemie nez na jine hvezde, zijeme v jednom vesmiru, kde plati tytez prirodni zakony. Hvezdy typu Slunce jsou problemem pouze v zacatcich, kdy je jejich zivot divoky. Pro zivot jsou vhodne i oranzove hvezdy (trida K), ovsem u tech oranzovych je sirka ekosfery velmi uzka. Problem je take s hmotnymi exoplanetami typu Jupiter. Jsou-li v dane soustave vice nez dve, tak vyhazou terestricke planety pryc, anebo je nechaji spadnout na materskou 
hvezdy. Pokud tam neni zadna, jsou terestricke planety trvale vystaveny tezkemu bombardovani od Oortova mracna komet a od teles Kuiperova pasu. 
Konecne ta terestricka planeta v ekosfere musi mit dost hmotny mesic, aby drzel jeji rotacni osu v jednom smeru, tj. aby se nekejvala prilis, 
protoze to pak jsou drasticke zmeny klimatu, viz Mars. Dulezita je take dodavka dostatecneho mnozstvi vody pro oceany, jinak nevznikne deskova tektonika a je po zivote. Venuse nema skoro zadnou vodu, 
ac je jinak hmotnosti a rozmery prakticky rovna Zemi. Zkratka tech podminek pro zivot je daleko vice, napr. dostatecne silne magneticke pole planety, ktere odklonuje kosmicke zareni, atd... Bavit se o obyvatelnych planetach jako by to byly housky na krame, jako by to byla brnkacka vsude pritomna, je opravdu spise usmevne a pusobi to jako by to bylo inspirovano odnekud ze sfery &quot;Erich von Däniken&quot; :-)]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Odpověď na <a href="https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3822">bojodun</a>.</p>
<p>Zkus si dat do vyhledavace promenna hvezda, nebo cerveny trpaslik a studuj, nebo se obrat na jekohokoli astronoma s dotazem, co to je hvezda tridy M. Samozrejme, ze hvezdy o totozne hmotnosti a totozneho stari a tozoneho chemickeho slozeni maji identicke projevy. Nemuze platit na jedne hvezde jina fyzika a jina chemie nez na jine hvezde, zijeme v jednom vesmiru, kde plati tytez prirodni zakony. Hvezdy typu Slunce jsou problemem pouze v zacatcich, kdy je jejich zivot divoky. Pro zivot jsou vhodne i oranzove hvezdy (trida K), ovsem u tech oranzovych je sirka ekosfery velmi uzka. Problem je take s hmotnymi exoplanetami typu Jupiter. Jsou-li v dane soustave vice nez dve, tak vyhazou terestricke planety pryc, anebo je nechaji spadnout na materskou<br />
hvezdy. Pokud tam neni zadna, jsou terestricke planety trvale vystaveny tezkemu bombardovani od Oortova mracna komet a od teles Kuiperova pasu.<br />
Konecne ta terestricka planeta v ekosfere musi mit dost hmotny mesic, aby drzel jeji rotacni osu v jednom smeru, tj. aby se nekejvala prilis,<br />
protoze to pak jsou drasticke zmeny klimatu, viz Mars. Dulezita je take dodavka dostatecneho mnozstvi vody pro oceany, jinak nevznikne deskova tektonika a je po zivote. Venuse nema skoro zadnou vodu,<br />
ac je jinak hmotnosti a rozmery prakticky rovna Zemi. Zkratka tech podminek pro zivot je daleko vice, napr. dostatecne silne magneticke pole planety, ktere odklonuje kosmicke zareni, atd&#8230; Bavit se o obyvatelnych planetach jako by to byly housky na krame, jako by to byla brnkacka vsude pritomna, je opravdu spise usmevne a pusobi to jako by to bylo inspirovano odnekud ze sfery &#8222;Erich von Däniken&#8220; :-)</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: bojodun		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3822</link>

		<dc:creator><![CDATA[bojodun]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Feb 2012 14:24:19 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=10811#comment-3822</guid>

					<description><![CDATA[Odpověď na &lt;a href=&quot;https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3821&quot;&gt;kesumandle&lt;/a&gt;.

K prvnímu bodu: rozhodně nelze říct, že všichni červení trpaslíci jsou neklidné hvězdy, stejně jako, že všechny hvězdy třídy G jsou stejně klidné jako naše slunce. Pokud by byla skutečně pravda, že všichni červení trpaslíci vyvrhují vzhledem ke své hmotnosti, takové množství materiálu, pak by neplatila premisa, že žádný červený trpaslík ještě neopustil hlavní posloupnost, ve skutečnosti snadnou matematikou dojdete k tomu, že pokud by erupce byly stejně silné jako na slunci a byly by častější, byla by životnost červeného trpaslíka stejná nebo, dokonce nižší než žlutého, čemuž ale stav pozorovaný ve viditelném vesmíru, rozhodně nenapovídá.

Druhý bod:vázaná rotace je sice značná nevýhoda(pominu možnost exoměsíců, které by tuto nevýhodu eliminovaly) a teoriticky by byla obyvatelná jen zóna soumraku, nikde se, ale neříká, že by se nemohlo jednat o vodní svět, kde by tepelná cirkulace značně rozšířila obyvatelnou oblast, navíc se jedná o trojhvězdu a temná strana by mohla dostávat podobně tepla jako Neptun od Slunce(2x třída K ve vzdálenosti 230AU), což by také mohlo trochu pomoci.

Třetí bod je částěčně spojen s bodem č. 2, protože planeta UV záření dostává opět podobně jako neptun, pokud by se tedy na planetě nenacházela ozónová vrstva, mohla by dostávat stejně UV záření jako Země.

Z čehož tedy plyne, že planeta klidně obyvatelná být může, ale určitě ne pro nás, nevím jak by se mi líbilo(a hlavně srdci) vážit 450 kg:-)]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Odpověď na <a href="https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3821">kesumandle</a>.</p>
<p>K prvnímu bodu: rozhodně nelze říct, že všichni červení trpaslíci jsou neklidné hvězdy, stejně jako, že všechny hvězdy třídy G jsou stejně klidné jako naše slunce. Pokud by byla skutečně pravda, že všichni červení trpaslíci vyvrhují vzhledem ke své hmotnosti, takové množství materiálu, pak by neplatila premisa, že žádný červený trpaslík ještě neopustil hlavní posloupnost, ve skutečnosti snadnou matematikou dojdete k tomu, že pokud by erupce byly stejně silné jako na slunci a byly by častější, byla by životnost červeného trpaslíka stejná nebo, dokonce nižší než žlutého, čemuž ale stav pozorovaný ve viditelném vesmíru, rozhodně nenapovídá.</p>
<p>Druhý bod:vázaná rotace je sice značná nevýhoda(pominu možnost exoměsíců, které by tuto nevýhodu eliminovaly) a teoriticky by byla obyvatelná jen zóna soumraku, nikde se, ale neříká, že by se nemohlo jednat o vodní svět, kde by tepelná cirkulace značně rozšířila obyvatelnou oblast, navíc se jedná o trojhvězdu a temná strana by mohla dostávat podobně tepla jako Neptun od Slunce(2x třída K ve vzdálenosti 230AU), což by také mohlo trochu pomoci.</p>
<p>Třetí bod je částěčně spojen s bodem č. 2, protože planeta UV záření dostává opět podobně jako neptun, pokud by se tedy na planetě nenacházela ozónová vrstva, mohla by dostávat stejně UV záření jako Země.</p>
<p>Z čehož tedy plyne, že planeta klidně obyvatelná být může, ale určitě ne pro nás, nevím jak by se mi líbilo(a hlavně srdci) vážit 450 kg:-)</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: kesumandle		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2012/02/10/je-gj-667c-c-novou-obyvatelnou-exoplanetou/#comment-3821</link>

		<dc:creator><![CDATA[kesumandle]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Feb 2012 20:15:58 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=10811#comment-3821</guid>

					<description><![CDATA[Planeta krouzici kolem hvezdy typu cerveny trpaslik (trida M) je z principu neobyvatelna! Ze dvou zakladnich duvodu: Prvnim a rozhodujicim faktorem je, ze cerveny trpaslik rozhodne neni klidnym &quot;sluncem&quot; jako je to nase, ale cas od casu chrli smrtici erupce v mnohem vetsim rozsahu, nez to zname z hvezd slunecniho typu (zluty trpaslik, G trida). Tyto erupce dokonale sterilizuji cokoli ziveho v cele planetarni soustave teto hvezdy. Druhym faktorem je to, ze se obyvatelna zona nachazi v prilisne blizkosti u hvezdy, v dusledku cehoz ma &quot;obyvatelna&quot; planeta vazanou rotaci k hvezde, podobne jako ma vazanou rotaci Mesic vuci Zemi. Jiste si dovedete predstavit teploty na strane stale privracene k hvezde a teploty na odvracene strane. A je tu vlastne i treti duvod, pro ktery jsou cerveni trpaslici nevhodni pro zivot. Jejich zareni je velmi slabe v oboru ultrafilalovem, coz je ovsem podminka pro vyvoj zivota, tak jak ho zname na Zemi. Z techto duvodu jsou cerveni trpaslici, mimochodem nejpocetnejsi typy hvezd vubec ve vesmiru, zcela nevhodni pro zivot. Ackoli z hlediska delky zivota hvezdy na hlavni posloupnosti by byli nejvhodnejsimi kandidaty (ziji desitky az stovky mld. let), predchozi tri faktory je zcela vyrazuji z uvazovani o zivotu.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Planeta krouzici kolem hvezdy typu cerveny trpaslik (trida M) je z principu neobyvatelna! Ze dvou zakladnich duvodu: Prvnim a rozhodujicim faktorem je, ze cerveny trpaslik rozhodne neni klidnym &#8222;sluncem&#8220; jako je to nase, ale cas od casu chrli smrtici erupce v mnohem vetsim rozsahu, nez to zname z hvezd slunecniho typu (zluty trpaslik, G trida). Tyto erupce dokonale sterilizuji cokoli ziveho v cele planetarni soustave teto hvezdy. Druhym faktorem je to, ze se obyvatelna zona nachazi v prilisne blizkosti u hvezdy, v dusledku cehoz ma &#8222;obyvatelna&#8220; planeta vazanou rotaci k hvezde, podobne jako ma vazanou rotaci Mesic vuci Zemi. Jiste si dovedete predstavit teploty na strane stale privracene k hvezde a teploty na odvracene strane. A je tu vlastne i treti duvod, pro ktery jsou cerveni trpaslici nevhodni pro zivot. Jejich zareni je velmi slabe v oboru ultrafilalovem, coz je ovsem podminka pro vyvoj zivota, tak jak ho zname na Zemi. Z techto duvodu jsou cerveni trpaslici, mimochodem nejpocetnejsi typy hvezd vubec ve vesmiru, zcela nevhodni pro zivot. Ackoli z hlediska delky zivota hvezdy na hlavni posloupnosti by byli nejvhodnejsimi kandidaty (ziji desitky az stovky mld. let), predchozi tri faktory je zcela vyrazuji z uvazovani o zivotu.</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
	</channel>
</rss>
