<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	
	>
<channel>
	<title>
	Komentáře: Mají astronomové v rukou obyvatelnou exoplanetu, o které se nemluví?	</title>
	<atom:link href="https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/</link>
	<description>Zprávy z Galaxie</description>
	<lastBuildDate>Mon, 09 May 2011 09:15:47 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>
	<item>
		<title>
		Od: Disworlds		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/#comment-2318</link>

		<dc:creator><![CDATA[Disworlds]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 May 2011 09:15:47 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=7624#comment-2318</guid>

					<description><![CDATA[Odpověď na &lt;a href=&quot;https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/#comment-2317&quot;&gt;Jan Turoň&lt;/a&gt;.

Slapové síly rychle slábnou se vzdáleností, takže pokud má těleso dráhu s poloosou nad řekněme 0,5 AU, nebude ten ohřev nijak znatelný. I krátkoperiodické komety mají ale poloosy mnohem větší (Enckeova - 2,2 AU).
Musíte také uvážit, že aby slapový ohřev měl nějaký měřitelný efekt na teplotu, musí být větší než ohřev sluncem nebo aspoň srovnatelný, a to v tomhle případě asi nehrozí.
Navíc slapový ohřev je mj. funkcí fyzikálních parametrů ohřívaného tělesa. Uvnitř natavená terestrická planeta se ohřívá (a slapově brzdí) mnohem víc než solidní kus ledu.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Odpověď na <a href="https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/#comment-2317">Jan Turoň</a>.</p>
<p>Slapové síly rychle slábnou se vzdáleností, takže pokud má těleso dráhu s poloosou nad řekněme 0,5 AU, nebude ten ohřev nijak znatelný. I krátkoperiodické komety mají ale poloosy mnohem větší (Enckeova &#8211; 2,2 AU).<br />
Musíte také uvážit, že aby slapový ohřev měl nějaký měřitelný efekt na teplotu, musí být větší než ohřev sluncem nebo aspoň srovnatelný, a to v tomhle případě asi nehrozí.<br />
Navíc slapový ohřev je mj. funkcí fyzikálních parametrů ohřívaného tělesa. Uvnitř natavená terestrická planeta se ohřívá (a slapově brzdí) mnohem víc než solidní kus ledu.</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: Jan Turoň		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/#comment-2317</link>

		<dc:creator><![CDATA[Jan Turoň]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 May 2011 07:23:44 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=7624#comment-2317</guid>

					<description><![CDATA[Z toho tedy plyne, že planety s vysokou excentricitou nemají jednu stranu stále přivrácenou ke slunci. V tom případě by je měly slapové síly silně ohřívat, což by byla dobrá zpráva přinejmenším pro podzemní bakterie. Ale nikde jsem se nedočetl, že by jádra krátkoperiodických komet byla horká, jak to tedy vlastně je?]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Z toho tedy plyne, že planety s vysokou excentricitou nemají jednu stranu stále přivrácenou ke slunci. V tom případě by je měly slapové síly silně ohřívat, což by byla dobrá zpráva přinejmenším pro podzemní bakterie. Ale nikde jsem se nedočetl, že by jádra krátkoperiodických komet byla horká, jak to tedy vlastně je?</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: Vladimír Kocour		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/#comment-2316</link>

		<dc:creator><![CDATA[Vladimír Kocour]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 08 May 2011 17:25:59 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=7624#comment-2316</guid>

					<description><![CDATA[Může, ale při vysoké excentricitě to nebude jedna otáčka za jeden oběh, ale nějaký jiný poměr: třeba 2:3 jako u Merkuru, ale lze si představit i 1:2. Samozřejmě, čím větší excentricita, tím je šance na vytvoření vázané rotace menší a stabilita vázaně rotujícího stavu je menší. Nejstabilnější je systém s nulovou excentricitou a vázanou rotací 1:1.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Může, ale při vysoké excentricitě to nebude jedna otáčka za jeden oběh, ale nějaký jiný poměr: třeba 2:3 jako u Merkuru, ale lze si představit i 1:2. Samozřejmě, čím větší excentricita, tím je šance na vytvoření vázané rotace menší a stabilita vázaně rotujícího stavu je menší. Nejstabilnější je systém s nulovou excentricitou a vázanou rotací 1:1.</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: Disworlds		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/#comment-2315</link>

		<dc:creator><![CDATA[Disworlds]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 08 May 2011 15:07:49 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=7624#comment-2315</guid>

					<description><![CDATA[Vázaná rotace nemusí být jen synchronní (1 oběh = 1 otočka), ale při vyšší výstřednosti to může být i jiný poměr. Viz např. Merkur, kde je to 2:3. Při e=0,38 by synchronní rotace asi nenastala.
Otázka je, nakolik přesně je určená výstřednost, jestli z toho lze něco vyvozovat nebo ne]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Vázaná rotace nemusí být jen synchronní (1 oběh = 1 otočka), ale při vyšší výstřednosti to může být i jiný poměr. Viz např. Merkur, kde je to 2:3. Při e=0,38 by synchronní rotace asi nenastala.<br />
Otázka je, nakolik přesně je určená výstřednost, jestli z toho lze něco vyvozovat nebo ne</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
		<item>
		<title>
		Od: Jan Turoň		</title>
		<link>https://www.exoplanety.cz/2011/05/08/gliese-581/#comment-2314</link>

		<dc:creator><![CDATA[Jan Turoň]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 08 May 2011 13:16:15 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://www.exoplanety.cz/?p=7624#comment-2314</guid>

					<description><![CDATA[Může mít vůbec planeta s vysokou excentricitou vázanou rotaci? To by přece znamenalo zrychlení rotace v periastru (podle druhého Keplerova zákona), ale tomu by měla zabránit velká setrvačnost způsobená velkou hmotností planety.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Může mít vůbec planeta s vysokou excentricitou vázanou rotaci? To by přece znamenalo zrychlení rotace v periastru (podle druhého Keplerova zákona), ale tomu by měla zabránit velká setrvačnost způsobená velkou hmotností planety.</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
	</channel>
</rss>
