Máte pravdu, že tření není tak zásadní problém. Tenhle problém už byl studován(Schröder, Smith, 2008, http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/0801/0801.4031v1.pdf), a vypadá to, že opravdový problém způsobující pád planet směrem dovnitř jsou slapové síly rudého obra, nikoli tření v jeho atmosféře – alespoň dokud planeta neklesne blízko k jeho jádru.

Pouhé jasné ne zvídavému laikovi nestačí :P Tož jsem se podělil i o ten důvod. Napadlo mě ale, jestli hustota plazmatu vnějších vrstev rudého obra není tak nízká, že by blízká planeta „pozření“ obrem přežila? Zajímalo by mě, co je ten poslední hřebík do rakve, proti kterému nemá planeta u obra žádnou šanci. Zářivý výkon je sice oslepující a ionizovaná plazma spektrálně impozantní, ale to na kámen neplatí.

My někde píšeme, že by to mohly být planety první generace?? V článku je jasně napsáno, že ne…

Protože planeta by se nacházela v blízkosti slapového roztrhání, na její teplotu bude mít vliv také slapový ohřev podobně jako na IO, což by mohlo oblast „too cold“ trochu posunout.

Pěkná animace na vytvoření představy vzniku bílého trpaslíka: http://objekty.astro.cz/obr/objekty/mlhoviny/helix.mpeg