to jo, u HST to myslím je (nebo býval) rok. Ale mnohým vadí, že Kepler to zveřejňuje až příliš pomalu. Nějaké univerzální pravidlo na tohle neexistuje. Komise, která to měla u Keplera „nastavit“ dokonce zvažovala (byl to jeden z návrhů), že data uvolní až po skončení mise. Jinak teď nedávno přišel další posun, data co měla být uvolněna v červnu, budou zveřejněna už 1. února.

Ale pokud jde o Keplera, myslela jsem, že u kosmických sond je celkem normální, že tým, který ji vypiplal, navrhl jednotlivé přístroje a experimenty, má jakési „předkupní právo“ na data a může se v nich nějakou dobu rochnit sám (a zveřejnit výsledky svého rochnění), než je pustí do světa, ne?

Já se přiznám, že biolog jsem, ale neměl jsem čas důkladně zkoumat ten odborný článek a pídit se v něm po chybách. Při letmém pohledu mi to přijde jako poměrně narychlo naměřená data, která opublikovali hned, jak se tam ukázalo něco zajímavého.
Už vzhledem k tomu, že vlastní text článku má jen 4 strany, se mi zdá evidentní, že to nemůže být všechno, co mají v ruce.

Do toho nevidím, nejsem biolog a vlastně do toho nevidí ani oni, neboť všechny informace nejsou dostupné. V případě Gliese 581 g je na vině do značné míry i odlišný postup obou týmů (jeden bere v úvahu nulovou excentricitu, druhý ne atd.)

To určitě.. já to taky netvrdím, jen se snažím objektivně tlumočit názory odborné veřejnosti. Jde taky o to, do jaké míry je v tom „konkurenční boj“. Do astrobiologie zase tolik nevidím, ale třeba v „našem“ oboru – tj. v exoplanetách je to běžná věc a je to značně tvrdý konkurenční boj. Právě proto, že ten výzkum je velmi nákladný, granty omezené apod. Stávají se pak tak kuriózní věci, jako že jeden tým úmyslně nezveřejňuje data ale pouze grafy. Druhý (konkurenční tým) si pak vyvinul program, který dokáže z toho grafu ty data vyčíst (fakticky ukrást)… :) Nemluvě o Keplerovi, kde tým na těch kvalitnějších datech „sedí“ už fakticky 1,5 roku.

Díky za doplnění. Myslím, že to co některým vadilo, byl hlavně ten fakt, že NASA v tiskové zprávě (pozvánce na konferenci) navodila dojem, že se jedná o zásadní objev v oblasti astrobiologie. On sice (pokud by se potvrdil) mohl být prakticky využit v astrobiologii, ale jinak s ní souvisí jen vzdáleně.

No jo…když už se člověk nemůže ani spolehnout na věrohodnost NASA a Science… to býval kdysi nejvyšší level :)

Velkým problémem současné vyspělé společnosti je, že řada vzdělaných lidí – kteří se vědou nezabývají – neumí správně definovat vědeckou metodu (Koukolík, 2001).

Je opravdu nejasné, co je podstatou současného humbuku, jestli snaha o senzaci nebo něčí šlendrián.