Using the results of Seager et al. (2007), the radius of GJ 581g is expected to be 1.3 – 1.5Rz if homogeneous and composed primarily of the perovskite phase of MgSiO3(Earth-like), or 1.7 – 2Rz if water-ice. All radii are predicted to be ~ 20% smaller if the planet is differentiated, so the planet is likely to have a radius below 1.5 Rz. The mass and radius estimates imply a surface gravity of ~ 1.1 – 1.7 g, very near that of the Earth.

Ad: Pokud nás považujete za senzacechtivý web, pak není nic jednoduššího než nás prostě nečíst.

Myslím, že já jsem ten poslední, kdo hledá senzace, kdybyste tento web četl častěji a ne pouze nadpisy, tak byste to věděl. Znovu opakuji (naposled), že nemůžete pracovat s oběma extrémy. Pokud má Gliese 581 g větší hmotnost, bude mít i větší poloměr. Ta hustota se prostě musí pohybovat v určitých mantinelech, což souvisí se vznikem té exoplanety. S tou velmi silnou atmosférou nemohu souhlasit. Víte, jak se tvoří plynní obři?? Abyste dostal při vzniku exoplanety velmi hustou atmosféru, tak musíte mít na začátku dosti hmotné jádro. Za jakousi hranici se považuje cca 10 Zemí, kdy ten zárodek „vysaje“ i lehčí prvky a vznikne plynný obr.

2,5g byla krajní hodnota vycházející z poloměrů a hmotností, které jste sám uvedl. Druhý extrém vycházející z hodnot Vámi ucedenými, byla povrchová gravitace přibližně shodná se Zemí. Já jsem zcela jednoznačně o těch 2,5g psal jako o krajní hodnotě, kdežto vy jste se s tím druhým extrémem nenamáhal jej jako extrém označit, a rovnou jste z něj odvodil senzacechtivý nadpisu článku.

Povrchová gravitace 1,45g až 1,63g při hustotě odpovídající Zemi, rozhodně nenamená, že ta hodnota nemůže být i podstatně větší (v případě větší hustoty, či v případě velmi silné atmosféry).

Takže nějaké bezproblémové procházky na takovéto planetě jsou velmi, ale velmi, spekulativní.

Urážlivý tón jen opětuji, ale přesto se za něj omlouvám. Myslím, že jako hostitel, by jste ale také své reakce měl mírnit. Není to tu poprvé, co vidím, že na mnohdy oprávněnou kritiku reagujete velmi vztekle, a někdy své čitatele zbytečně shazujete.

A nechápu co je na mých komentářích anonymního. Jméno, emailovou i webovou adresu na mě máte, tak pokud se Vám něco nepozdává, klidně mne kontaktujte osobně.

V odborném článku se píše o 1,1 až 1,7 g, což odpovídá vaším výpočtům. Akorát, že vy jste uváděl 2,5 g a teď jste se sám vyargumentoval, že to tak není…

S urážkami zde narazíte! Více už na vaše anonymní komentáře reagovat nebudu.

Citace: „Pokud píšete, že jste studii nečetl, tak odkud berete údaje o hmotnosti a poloměru????“

Z Vašeho článku. Máte ale pravdu, že se mu příliš věřit nedá.

Pro zajímavost jsem si spočetl povrchovou gravitaci pro různé varianty přesně. Poloměr planety můžeme ze známých veličin (hmotnost, hustota) odvodit pomocí následujícího vozrce: (3*mZ/4*π*ρZ)^(1/3) což při zemské hmotnosti mZ =5,9*10^24kg a průměrné hustotě Země ρZ = 5520kg/m^3 dává (3*5,9*10^24/4*π*5520)^(1/3)

U planety se stejnou průměrnou hustotou jako Země bychom při dolním limitu hmotnosti 3,1 mZ došli k poloměru planety 1,45 rZ a tudíž k povrchové gravitaci 1,46g (3,1/1,45^2). U hmotnosti 4,3 mZ dojdeme stejným postupem k 1,63g.

Teprve u planety s velmi malou hustotou srovnatelnou s měsícem Evropa (tedy se značným podílem vody) – ~3000 kg/m^3, by poloměr stoupl natolik, že by gravitace byla v přibližně stejná jako na Zemi.

A samozřejmě u planety s 3,1x až 4,3x větší hmotností se nedá vyloučit ani větší hustota než u Země, a tudíž ještě menší poloměr než ve výše zmíněných přikladech a tím pádem mnohem vyšší povrchová gravitace.

Takže je myslím celkém očividné, že nějaké bezproblémové chození po takové planetě je velmi silná spekulace rozhodně ne ten nejpravděpodobnější scénář, jak se snaží autor tvrdit.

To co říkají na tiskové konferenci je jedna věc (tam se to musí „prodat“) a více méně se přikláním na stranu těch, co je za to kritizovali. Jenomže vědecký článek, který je mimochodem psán pro Astrophysical Journal, není nějaký „PR pokec pro veřejnost“, tam se musí výpočty doložit a článek je recenzován!! Vždy se pracuje s určitými modely, pokud bychom znali poloměr exoplanety, bylo by to jednodušší. Pokud píšete, že jste studii nečetl, tak odkud berete údaje o hmotnosti a poloměru???? To, že si někde na netu přečte, že odhad hmotnosti je takový, odhad poloměru takový a pak použijete do výpočtu dva opačné extrémy (největší hmotnost a nejmenší poloměr) je bohužel dosti špatný postup.

Studii jsme zatím nečetl, ale pokud je od stejných autorů, kteří tvrdí, že na planetě je 100% pravděpodobnost výskytu života, tak jsou to blouznivci, a nikoli vědci, a s citováním jejích argumentů bych byl velmi opatrný.

vliv odstředivé síly se fakticky zanedbává i u Země, tady máte rotaci ještě pomalejší, takže její vliv bude velmi nepatrný.

A neměla by její jiná rotace vliv také na mojí ,,mnohtnost“ na povrchu planety (dostředivá síla)? Napadlo mě, že nezáleží jen na hmotnosti planety, ale také jak blízko své hvězdy je a jakou má rotaci kolem své osy.

A poslední otázka, pokud má tato planeta kapalné oceány, tak kvůli vázané rotaci by byl na stejné části planety příliv a na stejné odliv? Sice jsem lajk, ale mám dojem, že i toto by mělo mít vliv na její rotaci (samozřejmě záleží na množství vody v oceánech na planetě a jaký vliv by měli ostatní planety na tuto, protože jsou k sobě blíže, než v naší soustavě a jsou větší.

1) Když už někoho obviňujete z šíření bludů, měl byste to dokázat. 2) Nekopírujeme informace ze zahraničních článků, ale z ověřených (recenzovaných) vědeckých článků. Sami autoři studie odhadují gravitaci na povrchu na 1,1 až 1,7 g (viz http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1009/1009.5733v1.pdf – strana 29). Pokud vezmu dolní odhad hmotnosti: 3,1 Země a poloměr 1,5 Země, vyjde mi 1,3 g, pokud bych vzal hmotnost 4,3 Země a poloměr 2 Země, vyšlo by mi 1 g, pokud vezmu extrém: 4,3 Země a 1,3 poloměr, pak to vyjde sice na těch 2,5 g, které uvádíte, jenomže takový scénář je dosti nereálný. Psal jsem v článku, že známe pouze odhad hmotnosti a neznáme poloměr. Existují ale určité modely, podle kterých lze poloměr odhadnout. Kromě chemického složení zde vstupuje do hry také planetární diferenciace, která vám hned zmenší planetu asi o 20%.

Já vím, myslel jsem momentální metody, ale snad tam jednou nějakej teleskop dohlídne… (Třeba Webb)

Spektrum se dá získat teoreticky i přímo, akorát že v případě takovýchto exoplanet je to ještě hudba vzdálené budoucnosti :))