http://planetarium.vsb.cz/stahovani

dole na stránce: Astronomické repetitorium 2002-2003

doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. – Předčasně penzionované hvězdy (1. část (http://hvezdarna.vsb.cz/Repetitorium_2002-3/mikulasek_hnedi_trpaslici_A.mp3) – 46 MB, 2. část (http://hvezdarna.vsb.cz/Repetitorium_2002-3/mikulasek_hnedi_trpaslici_B.mp3) – 36 MB)
Hnědí trpaslíci
11. 9. 2002

– – –

Původně navržený název pro to, čemu dnes říkáme hnědí trpaslíci, zněl „černé hvězdy“, příp. „infračervené hvězdy“, protože mají maximum vyzařování ne ve viditelné, ale v infračervené oblasti. Červení trpaslíci (hvězdy spektrálního typu M) mají maximum vyzařování v červené. V důsledku selektivní citlivosti lidského oka bychom však viděli červené trpaslíky ze vzdálenosti srovnatelné se vzdáleností Země od Slunce jako žluté nebo žlutooranžové a hnědé trpaslíky jako víceméně červené nebo oranžově červené.

Podobně žárovku s wolframovým vláknem, která svítí při teplotě vlákna asi 2000 °C a má maximum vyzařování rovněž v infračervené oblasti, vidíme jako žlutou. Samotný bod tání wolframu je 3700 °C. Přestože je pracovní teplota vlákna poměrně hluboko pod teplotou tání, vlákno má jen omezenou životnost. Přitom účinnost žárovky je poměrně nízká.

Původní objevitel nezískal grant na projekt vyhledávání těchto objektů. Získala ho až Tarter(ová) právě díky názvu „Hnědí trpaslíci“, který vymyslela (nebo použila).

Ve vesmíru se to hemží objekty, v jejichž názvech jsou slova „obr“ a „trpaslík“, přitom jde o slova poměrně nevhodná k jejich pojmenování. Dokonce hvězdy slunečního typu jsou jednou označovány za žluté trpaslíky, jindy zase za žluté obry. Jiným paraxodem je, že „ledoví obři“ (planety typu Jupiteru o velikosti Uranu nebo Neptunu) jsou menší, než podstatně větší „hnědí trpaslíci“.

Přijde den, kdy se v tom bude muset udělat pořádek!

Vladimír Kocour