Já souhlasím s tím, že přednášku nelze srovnávat s článkem na netu. Konec konců jsem to v článku i zmínil. Jde o to, že na tu popularizaci skrz internet nejde fakticky ani koruna. Všechny astronomické weby (+ osel.cz) jsou dělány na základě dobrovolnictví, podle čehož to i vypadá. Přitom je naprosto logické, že kvalitní web by měl mít vlastní rozpočet a na částečný úvazek placené redaktory a autory. Na tu hvězdárnu přece také nepříjdete a neřeknete: za co berete ten plat, vyhodíme zaměstance ať to dělají ve volném čase.

Je však pravdou, že ne vždy je to o penězích. Zde funguje elektronický časopis o 80 stranách 4 ročně bez dotací i příspěvků a od příštího roku budeme vydávat tištěnou ročenku. Vymyslet podobný projekt (tištěné ročenky) v rámci astronomické společnosti, tak dostanu odpoveď, že Kubalu podporovat nebudeme, co z toho budeme mít a nejsou na to peníze. Bohužel efektivita české astronomie je nulová, ovlivněna osobními vztahy apod.

Já sám napsal na 1200 článků (vím, že dle vaších měřítek podřadných, jak jste kdysi někde napsal), ale cca 90% zadarmo, takže ono to jde. Bohužel je naivní se domnívat, že kvalita webů bude udržitelná na základě dobrovolnictví.

Ale Otevřená věda pokračuje i v současnosti a bude probíhat až do roku 2012: http://www.otevrena-veda.cz/cs/index.html , Ta adresa uvedená v předchozím příspěvku je z archivu už proběhlých předchozích etap tohoto projektu.

jj nic se neděje :)

Nemám zatím účet na NP pro psaní komentářů, než si ho zajistím, tak dávám svou reakci sem. Petr Kubala

J. Navrátil: vaši otázku jsem při nejlepší vůli nepochopil. Ono samotné slovo popularizace

je dost ošemetné, protože v zahraničí je jako popularizátor obvykle chápán vědec, který

„propaguje“ svůj obor nebo ještě lépe své vlastní výsledky. Velké univerzity a ústavy si

pak zaměstnávají „vědecké publicisty“, kteří vydávají tiskové zprávy, komunukují s médii

apod. U nás něco podobného zatím příliš neexistuje. Nelze ale ČR srovnávat se zahraničím,

protože třeba astronomický web v angličtině se může relativně dobře uživit z reklamy.

Český web tohle dokáže jen těžko. V zahraničí také nenajdete lidové hvězdárny v tom

pojetí, v jakém jsou u nás.

Těch 50 milionů je odhad. Některé hvězdárny zveřejňují výroční zprávy i s informacemi o

svém hospodaření, takže na základě toho lze odhadnout celkovou výši rozpočtů hvězdáren.

Možná je to 42 milionů, možná 53 milionů, nevím. Do té výsledné sumy zahrnuji rozpočty

hvězdáren a planetárií + rozpočty astronomických společností.

Hvězdárny jsou financovány z veřejných peněz (vstupné apod. je spíše zanedbatelnou sumou v

příjmové části), které tam nějak natečeou (z kraje, městského rozpočtu, zřizovatele).

Astronomické společnosti jsou financovány z členských příspěvků a dotací. Ty dotace dnes

jsou na úrovni menší než 1 milion korun. Jestli je to hodně nebo málo nechám na vašem

uvážení, stejně tak i to, zda jsou někde vidět nebo nikoliv. Problém astronomických

společností a dotací do nich plynoucí je v malé efektivitě. Za to já ale nemohu, neboť ty

společnosti nevedu a peníze nerozděluji. Já se naopak snažím pracovat maximálně efektivně.

Provozuji http://www.exoplanety.cz, vydávám elektronický časopis (4x ročně cca 70 stran A5), píšu

články i jinam. Rozpočet mého projektu je cca 800 Kč ročně (hosting, doména), které si

hradím sám, takže ŽÁDNÉ dotace nečerpám a ani o ně nestojím.

Problém, který je alfou a omegou článku, je ten, že ve své podstatě můžeme popularizaci

astronomie rozdělit do dvou skupin:

a) kontaktní
b) plošnou

Do a) řadíme přednášky, pořady v planetáriu, výstavy, exkurze, pozorování u dalekohledu

apod. Zkrátka produkty, které jsou realizovány v konkrétní čas (obvykle) na konkrétním

místě. Abyste takový produkt mohl konzumovat nebo aby dokázal oslovit veřejnost, musíte

být někam zajít (hvězdárna, přednáška,…).

Plošná popularizace je pravým opakem. Sem můžeme zařadit např. knihy, které vydávají

nakladatelé, časopisy a dnes internet. Tyto produkty můžete konzumovat kdy chcete a kde

chcete.

Samozřejmě nelze srovnávat a) a b) a říct, který z nich je lepší a prospěšnější. Na

přednášku na hvězdárně dorazí třeba 5,6 lidí a článek na netu přečtou tisíce lidí, avšak

přednáška (nebo pozorování dalekohledem atd.) nelze srovnávat.

Já však srovnávám to, že na kontaktní popularizaci jde cca 50 milionů, zatímco na

popularizaci plošnou výrazně méně. Na internetové projekty nejde fakticky ani koruna nebo

jen velmi málo (některé hvězdárny mají více či méně skromné stránky).

O plošnou popularizaci by se měly starat právě astronomické společnosti, jenomže ony

dávají ty své peníze paradoxně také do přednášek, seminářů, které se nezřídka kdy konají

na hvězdárnách, což mi prostě hlava nebere.

ono to není vždy jen o penězích. Já budu skrz exoplanety.cz rozjíždět letos a příští rok dva poměrně velké projekty a to bez dotací :)

Rozumím.
Uvedený příklad s tou Otevřenou Vědou je opravdu smutný, a určitě by to byla jedna z dobrých cest.. kdyby se v ní důsledně pokračovalo.

Obávám se, že toto tedy opravdu půjde jen a jen „zezhora“ :-(

No, teď nezbývá, než doufat v časy budoucí.
Díky.

S pěti miliardami Kč by Český výzkum měl širkou paletu využití, jednak pro projekty které z nějakého důvodu nemohou být relalizovány v horizontu několika desetiletí, otevřely by se možnosti jak vyvíjet podvědomí o přírodních zákonitostech a mechanismech. Opravily a zmodernizovaly by se jednotlivé ústavy, což by bylo ku prospěchu studentů, profesorů/odborných pracovníků a nakonec i z řad obyčejných lidí – laiků. Dále by bylo možno navýšit platy vědeckým pracovníkům.
To všechno by bylo možné kdyby ty peníze se nevykládaly na předražené cyklistické stezky, zbytečné karty na hromadnou městskou dopravu a vůbec utrácení kam se člověk podívá.

pokusím se tak trochu (polovičatě) odpovědět na otázku, co by se mělo dělat za desítky miliónů. Dnes ráno jsem v rádiu slyšel, že VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií dostala z evropských fondů 32 miliónů Kč. A použije je na motivační projekty pro studenty (a učitele) středních škol. Smyslem projektu je zvýšit atraktivitu studia elektrotechnických oborů.

Neboli v ČR je přinejmenším jedna organizace, která už s 32 mil. Kč nakládá a (nejspíš) dobře ví, co s nimi. No, a podobné by to v principu bylo i s astronomií – jen s tím rozdílem, že uplatnění astronomie je poněkud horší, než elektrotechniky. Avšak vzhledem k tomu, že je to také fyzikální věda, nemělo by to být tak těžké, aby se to nedalo nějak vymyslet.

Domnívám se (je to teď můj subjektivní názor, ovšem nikoli neodůvodněný), že iniciativa musí vyjít ze skutečných špiček naší astronomické elity. Z vědců a ze (skutečných) pedagogů. Podívejte se třeba na tuto internetovou stránku: http://archiv.otevrena-veda.cz/index.php?p=jak_se_zapojit . Proč tam není Astronomický ústav? Proč, když kliknu dole na „seznam volných míst studentských stáží“, ohlásí mi prohlížeč, že „objekt je nenalezen“? A konečně, proč projekt trval jen do 31. 8. 2007 a není následován ničím dalším? (a pokud snad ano, proč tam na něj není odkaz?)

Tento poslední odstavec jsem věnoval spíš vědě a mladým vědcům; popularizace je něco jiného. Ale přesto, že je to něco jiného, je to TAKÉ předávání kvalitních informací lidem, stejně jako výchova mladých vědců. Nejsou informace jako informace. Cenu mají kvalitní informace.

Já bych to zase tak moc nesrovnával. U nás je podstatně více tzv. lidových hvězdáren, což bylo v minulosti hnacím motorem amatérské astronomie, ale dnes by bylo potřeba otočit kormidlem trochu jinam.

Něco málo vím o Rakousku. Tam každá spolková země má jednu „velkou“ astronomickou společnost. Kromě toho existuje Rakouská astronomická společnost založená roku 1924. Pravděpodobně největší amatérská astronomická společnost v Rakousku je Astronomischer Arbeitskreis Salzkammergut (http://www.astronomie.at), která má členy nejen v regionu Horních Rakous, kde sídlí, ale i v jiných spolkových zemích Rakouska, a dokonce v Německu. Má přibližně stejný počet členů jako ČAS. Odlišná historická zkušenost Rakouska (neměli socialismus) souvisí s tím, že tam amatérská astronomická obec fugnuje jinak. Jaksi liberálněji. Tomu napomáhá i vyšší životní úroveň a kupní síla. Rakousko nemá přesnou obdobu českého Ondřejova (částečně se Ondřejovu podobá Sonnenobservatorium Kanzelhöhe v Korutanech). Jak tam vypadá spolupráce mezi amatéry a profesionály, mi bohužel není známo.

Podle informoací, které mám o balkánských zemích, situace je tam horší. Také v Turecku je horší, než u nás.

O něco lepší situace než u nás je ve Francii.

Problém je možná v tom, že roli popularizátora astronomie (a vědy obecně) chceme přisoudit a přisuzujeme hlavně státu.
Je to samozřejmě celé o lidech (jak správně poznamenává pan Vladimír Kocour), tak proč by se role popularizátora astonomie nemohl ujmout nějaký (podnikatelský?) nestátní subjekt (a třeba na tom ve výsledku i něco vydělat)?

Situce, nastíněná v článku, je špatná pouze u nás, nebo se s ní potýkají i v zahraničí?

Nicméně smyslem článku bylo už podle jedho názvu konstatovat stav, nikoli předložit lék. Domnívám se (a předpokládám, že Petr Kubala také), že spoustě lidí je nutné nejprve sdělit, že je vůbec něco špatně, protože oni si toho nejsou vědomi. Z tohoto pohledu článek plní zcela přesně svoji funkci.

Nedávno jsem oslavil 20 let od svého prvního pozorování svým prvním vlastnoručně vyrobeným dalekohledem. Četl jsem řadu knih věnujících se psychologii, mobbingu, absurditě, iracionalitě a destruktivnímu jednání lidí, včetně lidí na špičkách společenské hierarchie. Předložit řešení problému, na který upozorňuje článek Petra Kubaly si přesto netroufám.

Dlouholetý astronom-amatér, výrobce astronomických dalekohledů a všestranně vzdělaný člověk, Ing. Václav Hübner (1922-2000) říkal, že vždycky všechno záleží na lidech. Ať se na problematiku popularizace astronomie v ČR dívám z jakéhokoli úhlu pohledu, vždycky nakonec dojdu k závěru, že výrok Ing. Václava Hübnera „vždycky všechno záleží na lidech“ nejde nahradit ničím lepším. Ničím, co by konkrétněji, speciálněji a/nebo dokonaleji ukazovalo, „jak z téhle šlamastiky ven“.

V nejbližší době to nebude v České republice lepší.

to je pravda. Některé projekty už ale existují, avšak nejde na ně ani koruna (nemyslím teď náklady na hosting). Finanční stimulace stávajících projektů bez výrazné změny sice není to pravé, ale aspoň něco.

V mnoha ohledech máš pravdu, jen na jedno zapomínáš: takový velký projekt si žádá spolupráci mnoha lidí, respektive skupin lidí různých názorů a preferencí. Stačilo by málo a celý projekt by mohl jít do háje.

Příliš mnoho osobních sporů a nevraživosti mezi lidem českým vládne. Nebo máš Petře „lék“ na tento neduh?