Exoplanety.cz

V těchto dnech si připomínáme 35. výročí startu dvou kosmických sond Viking, které měly na povrchu rudé planety hledat stopy života. Výsledky legendárního projektu budí i po mnoha letech vášnivé diskuse. Malý, ale významný kousíček skládanky nyní přidal mexický astrobiolog Rafael Navarro-González.

 

Přečíst celý článek »

Není to tak dávno, co se NASA a ESA dohodly na společné misi k Marsu. Jedním z klíčových projektů má být kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, která se bude někdy okolo roku 2016 prohánět po oběžné dráze rudé planety. Mezi pěticí vědeckých přístrojů nechybí dvě kamery, dva spektrometry pro sledování metanu a dalších stopových prvků v atmosféře a šikovná marťanská rosnička.
Přečíst celý článek »

V Československu je ujal funkce prezidenta Gustav Husák, Praha zažila otevření obchodních domů Kotva a Máj, ve Španělsku byl korunován Juan Carlos I. a za velkou louží vznikla jakási firma Microsoft. Rok 1975 byl však také ve znamení startu dvou kosmických sond Viking, které měly definitivně potvrdit či vyvrátit přítomnost života na Marsu.

 

Přečíst celý článek »

Všichni vědí, že planetou nejpodobnější Zemi je Mars. Všichni také vědí, že právě tam je nejlepší šance na nalezení mimozemského života. A každý také ví, že kosmické agentury dělají první poslední, aby tento život našly, ačkoli se jim to dosud nepodařilo… anebo je to vlastně úplně jinak?

 

Šance pro výskyt života na Marsu jsou poměrně dobré. To, že dnes známe i jiná nadějná tělesa, na tom nic nemění, navíc tato tělesa jsou na rozdíl od Marsu obvykle velmi těžce dostupná. Hledat život na Marsu tedy smysl určitě má, v tom se mediální obraz od skutečnosti příliš nevzdaluje. Málokdo ale zná malé špinavé tajemství, kterým se nikdo příliš nechlubí: Život na Marsu nikdo nehledá už víc než třicet let!

 

Přečíst celý článek »

Když v roce 1999 odhalily kosmické sondy v atmosféře Marsu metan, způsobilo to mezi astrobiology všeobecný poprask. Ani po deseti letech však neznáme jeho zdroj. Nejnovější studie sice nepřináší jednoznačné vysvětlení, ale zavrhuje jednu z méně atraktivních možností.

 

Přečíst celý článek »

Jako na akciové burze to v posledních měsících vypadá s otázkou života na Marsu. Několik kosmických sond na oběžné dráze, dvě vozítka na povrchu a megabajty dat ze sondy Phoenix se odráží také v astrobiologickém pohledu na rudou planetu. Jedna studie dává životu na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy v minulosti nebo dokonce v současnosti zelenou, další studie tvrdí pravý opak. Podle nové zprávy likviduje Mars ve své atmosféře metan podstatně rychleji, než to dělá naše rodná planeta. Pro život na Marsu to není příliš příznivá informace.

 

Přečíst celý článek »

Neodmlouvá, nestěžuje si a vydrží všechno, tedy téměř všechno. Pokud na Marsu existuje primitivní život, může jim být mikrob Methanosarcina barkeri.

 

Biologové v minulosti nalezli různé mikroby, které dokáží přežít v extrémních podmínkách. Některým se daří při vysokých teplotách, jiným při nízkých a dalším zase v extrémním suchu. Jeden mikrob se ale dokáže dobře přizpůsobit prakticky jakýmkoliv podmínkám.

 

Přečíst celý článek »

Kosmické sondy nám už před delším časem prozradily, že se na povrchu Marsu kdysi nacházela voda v kapalném skupenství. Přítomnost řek a jezer v dávné historii planety dokazují geologické útvary i rozbory marťanské půdy. Nejnovější studie prokazuje to, o čem vědecká obec spekulovala už delší dobu. Voda na Marsu tekla i při nízkých teplotách.

 

Vědci z NASA se domnívají, že voda na Marsu mohla být v kapalném skupenství i při teplotách nižších než je 0°C. Za vším jsou minerální látky, které voda na rudé planetě obsahovala. Prvky jako křemík, železo, hořčík, draslík, vápník a hliník mohly snížit bod mrazu vody.

 

Zdroj: spaceref.com

 

 

 

Stáhněte si videozáznamy a prezentace z přednášek předních světových odborníků!

 

Space Telescope Science Institute nedávno pořádal sympozium pod názvem „Hledání života ve vesmíru“. Hlavním tématem, které se prolínalo celým setkáním, byla současnost a budoucnost hledání odpovědi na věčnou otázku…

 

Přečíst celý článek »

Člověk vždy zasněně vzhlížel na oblohu a upíral svůj zrak směrem k rudé planetě Mars. Desítky sci-fi knih, tisíce vědeckých článků, mnoho zasvěcených životů, kanály na Marsu,…nástup kosmonautiky přinesl po oběžné dráze Země a Měsíci jasný cíl: Mars. Už první fotografie z kosmických sond, které prosvištěly kolem tajuplného světa byly studenou sprchou pro fandy života na Marsu. Žádné kanály, žádný život, jen pustá a mrtvá krajina kosmického souseda naší planety. Naděje se proto vkládaly do přítomnosti alespoň primitivního života, jenž mohl obývat Mars dnes nebo v dobách minulých. V roce 1976 ztělesňovala veškeré naděje mise dvojice sond Viking. Hledači života ale poslali na Zemi pesimistickou zprávu, že život nenašly. Zájem o Mars na 20 let ustal. Je na Marsu život? Byl na Marsu někdy život? Veškeré teorie o životě na Marsu, založené na výzkumech kosmických sond v posledních více než 40 letech se dnes bortí jako domeček z karet…

 

Přečíst celý článek »

Snad o žádném tématu se v posledních měsících nediskutuje v souvislosti s Marsem tolik, jako o přítomnosti metanu v jeho atmosféře. Metan je totiž pro astrobiology cenný spojenec a nepřítel současně. Jeho původ může být geologický nebo též biologický. Detekce metanu v atmosféře planety může být důležitým indikátorem přítomnosti života, ale také nemusí… Před několika hodinami zveřejnili vědci další zajímavou zprávu, která se metanu na Marsu týká ale jen okrajově. Podle snímků z oběžné dráhy se zdá, že se na povrchu Marsu nachází bahenní sopky!

 

Přečíst celý článek »

Olympus Mons na Marsu je nejvyšší horou ve Sluneční soustavě. Se svou výškou 25 kilometrů a průměrem základny 550 kilometrů mnohonásobně převyšuje Mount Everest. Olympus Mons býval kdysi aktivní sopkou. Jeho aktivita ustála asi před 100 miliony lety. V některých oblastech ale byla prokázána geologická aktivita stará jen dva miliony roků. Je opravdu Olympus Mons geologicky mrtvým velikánem rudé planety?
Přečíst celý článek »

Celý svět včera oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.

 

Přečíst celý článek »

 

O životě na rudé planetě se toho už napsalo, popsalo a opsalo opravdu hodně. Zda život na Marsu byl, nebo stále je, řešit v článku ani tak moc nebudeme a na celou problematiku se podíváme z jiného úhlu pohledu.
Přečíst celý článek »

 

Zná ho jen několik málo jeho kolegů, zmínku o něm nenajdete ani ve Wikipedii. Jen občas se o něm dočtete v tisku v jeho rodné zemi. Přitom je Dr. Rafael Navarro-Gonzalez jedním z největších odborníků na téma, které přitahuje miliony lidí po celém světě. Pro radu za ním do mexické metropole zajel nejeden kolega z NASA či ESA.
Přečíst celý článek »

V dnešní době je stále nebezpečnější vypouštět do světa zprávy,  týkající se byť jen okrajově života ve vesmíru.  NASA a Science včera zveřejnili informaci o tom,  že se podařilo prokázat přítomnost metanu v atmosféře Marsu. Tento fakt si ale novináři interpretovali po svém způsobem,  za který by se nemusel stydět žádný z tvůrců hoaxů.

Přečíst celý článek »