Exoplanety.cz

Kosmická sonda Messenger, která se potuluje končinami Sluneční soustavy pod vlajkou NASA od srpna 2004, je už celá natěšená na detailní výzkum Merkuru. Než bude Messenger naveden na oběžnou dráhu nejmenší planety Sluneční soustavy, poslal nám domů jednu více než zajímavou fotografii.

 

Přečíst celý článek »

Je mnoho způsobů, jak měřit vzdálenosti ve vesmíru. Některé jsou poměrně přesné, jiné už méně a mnohdy se jedná o pouhé odhady. Historicky nejlepších výsledků se dosahuje při měření vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Díky přesným údajům se už dříve podařilo zjistit, že se nám kosmický soused vzdaluje rychlostí asi 4 centimetry ročně. Do přesného měření vzdálenosti Luny od Země se po 40 letech pustil i sovětský Lunochod 1.

 

Přečíst celý článek »

Velmi zajímavý obrázek se objevil na webu Planetární společnosti. Daein Ballard využil nejnovější topografická data ze sondy LRO a vytvořil simulační obrázek Měsíce, jak by vypadal, kdyby se na jeho povrchu nacházel oceán vody.

 

Přečíst celý článek »

Několik kosmických sond potvrdilo přítomnost vodního ledu v polárních oblastech Měsíce. O jeho existenci po loňském úspěchu sondy LCROSS (viz seznam článků) už prakticky nikdo nepochybuje. Na paškál tak přichází otázka, kolik že tam toho ledu vlastně je? Vědci nyní zveřejnili výsledky z indické sondy Chandrayaan-1.

 

Přečíst celý článek »

Každá…i ta nejlepší vědecká teorie je platná do chvíle, než někdo přijde s lepší. O něco podobného se nyní pokouší Rob de Meijer (University of the Western Cape) a Wim van Westrenen (VU University, Amsterdam). Na paškál si nevzali nic menšího, než teorii o vzniku Měsíce.

 

Přečíst celý článek »

Píše se 10. červen 2009 a na povrch Měsíce dopadá japonská sonda Kaguya. Téměř dva roky od října 2007 prováděla výzkum našeho kosmického souputníka. Jak už to u kosmických projektů bývá, výsledky mise jsou zveřejňovány i ze „záhrobí“ po jejím skončení. Na internetu je k dispozici rozrůstající se kolekce unikátních záběrů, sestavených na základě pozorování japonského kosmického vyslance.

 

Přečíst celý článek »

Už nějaký ten pátek obíhá okolo Měsíce kosmická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která na sebe zatím nejvýrazněji upozornila fotografiemi, jenž zachycují přistání člověka na Měsíci. Před pár dny NASA zveřejnila další fotografie, které ukazují misi Apolla 14 v novém světle.
Přečíst celý článek »

Srážky planet nejsou ve vesmíru ničím výjimečným. Konec konců i naše Země prodělala ve své historii řadu kosmických karambolů a z toho největšího vznikl Měsíc. Kosmický dalekohled Spitzer přináší důkazy o jedné takové srážce u cizí hvězdy.
Přečíst celý článek »

Dne 10. června 2009 ukončila nárazem o povrch Měsíce svou misi japonská sonda Kaguya. Výsledky, získané kosmoplavcem ze země vycházejícího slunce, ale přicházejí i nyní. Kaguya odhalila stopy uranu i dalších chemických prvků.

 

Přečíst celý článek »

Už téměř 60 planet mimo Sluneční soustavu se podařilo pozorovat tranzitní fotometrii. Díky této metodě lze nejen exoplanety objevit, ale také zkoumat jejich atmosféru. Zatím se to sice povedlo pouze u několika velmi hmotných exoplanet, ale i tak se jedná o fascinující výzkum, který kráčí mílovými kroky kupředu. Astronomové se už připravují na to, až budou moci za pár let zkoumat atmosféru exoplanet zemského typu. Hledání života ve vesmíru se tím dostane do zcela jiné roviny…

 

Přečíst celý článek »

Indie a USA v těchto dnech jednají o společném hledání vody na Měsíci. Indie už má na oběžné dráze okolo Měsíce svou sondu Chandrayaan-1, která se do vesmíru vydala v loňském roce. NASA hodlá poslat svého zástupce k našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi během června.

 

Přečíst celý článek »

Pokud se podíváte na Měsíc krátce před nebo po novu, můžete si povšimnout, že jeho neosvětlená část je vidět jako nejasný obrys. Tento jev je způsoben odrazem slunečního světla od Země a říká se mu popelavý svit (v angličtině earthshine). Vědci z University of Melbourne nyní definitivně potvrdili, že pozorováním popelavého svitu Měsíce lze zjistit, zda je k němu přivracená pevninská nebo oceánská část naší planety.

 

Přečíst celý článek »

Až se vydá jednou v budoucnu člověk k Marsu, budou součásti kosmického plavidla i základny na rudé planetě skleníky. V nich si budou astronauti pěstovat rostliny, které jim poskytnou nejen potravu ale rovněž kyslík. Skleníky na povrchu Marsu jsou ale zatím jen hudbou budoucnosti. Už brzy bychom se však mohli podobných skleníků dočkat na Měsíci.

 

Přečíst celý článek »