Exoplanety.cz

V tomto případě se však antropocentrická dogmata zbořila rychleji, než bych se odvažoval doufat. Bez přehánění se dá říct, že lví podíl na této změně má kasovní úspěch Avatara, jehož děj se právě na takovém obyvatelném měsíci odehrává, což pozornost laiků i vědců upřelo právě tímto směrem. Před Pandorou byl jedinou „vlajkovou lodí“ této skupiny těles Endor z VI. epizody Hvězdných válek, „chlupatí“ ale bohužel nebyli v popularizaci svého domovského světa zdaleka tak úspěšní jako „modří,“ takže jméno Endor dnes už málo komu něco řekne (i když kdoví, jak to bude s Pandorou za 20 let…)

 

Přečíst celý článek »

Určitě to znáte. Máte pár miliónů tun železného harampádí, nějaké ty nevyužité gigawatty energie, zahálející průmyslové komplexy na oběžné dráze, navrch ještě pár desítek miliónů tun jaderného paliva, ale žádný nápad, co s tím…

 

Přečíst celý článek »

Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) na konec letošního léta připravil projekt GRIP, jehož cílem je studium hurikánů.

 

Přečíst celý článek »

Již dlouho očekávaný průlet sondy Rosetta kolem asteroidu Lutetia se stal skutečností v sobotu, v 15:44 GMT. Vlastní průlet byl relativně krátký, protože sonda kolem asteroidu prosvištěla rychlostí 15 km/s.

 

 

Přečíst celý článek »

Venuše se někdy označuje za sestru Země – a od přistání prvních sond pak za sestru zvrácenou. A zdá se, že i v očích vědců Venuše poklesla jen do role „zkaženého sourozence“, a většinou bývá odbývána konstatováním, že je podobná Zemi, ale tak pekelná, že nemá smysl se jí vůbec zabývat. Teprve nedávno tyto stojaté vody rozvířila debata o životě v atmosféře Venuše, která s tradičním pojetím poněkud polemizuje. Ohledně lidského osídlení ovšem vše zůstává při starém a většina návrhů zůstává spíše na poli sci-fi.

Přečíst celý článek »

Venuše se často uvádí jako učebnicový příklad planety, kde žádný život není a nikdy nebyl, ba dokonce je dokonale vyloučen pekelnými fyzikálními podmínkami. Je pravda, že teplota na povrchu této planety je absolutně mimo rozumné hranice pro existenci organických látek nebo kapalné vody. Život je tam proto skutečně vyloučen, pokud neuvažujeme skutečně exotické „organismy“ na bázi lávy, které prozatím patří spíše do špatné sci-fi a nikoli mezi vědecky podložené možnosti. Současný povrch Venuše však není tím, co nás zajímá. Podíváme-li se totiž do oblastí vysoko nad ním, do nebe nad peklem, nalezneme tam podmínky nesrovnatelně příznivější. A totéž možná platí, pokud se zahledíme do vzdálené minulosti naší sesterské planety. Nevíme, jak Venuše vypadala před miliardami let, není ale vůbec vyloučeno, že se v mnohém blížila spíše dnešní Zemi než své současné podobě. Mohla mít dokonce oceány…

 

Přečíst celý článek »

Pokud se vás někdo někdy zeptá, v jakém historickém období byste opravdu, ale opravdu nechtěli žít, máme docela dobrý tip: konec druhohor, před 65,5 milióny lety. Je zcela nepochybné, že šlo o dobu globálních katastrof, jíž prošli jen ti nejodolnější, nebo prostě ti, kteří měli mimořádné štěstí. Dinosauři (až na pár drobných výjimek), mořští plazi i řada bezobratlých to štěstí prostě neměla. Jaká byla hlavní příčina apokalypsy dosud není jisté.

 

Smrtonosné palbě z nebes, která zanechala hluboká stigmata astroblémů rozesetá po celém světě, zdatně sekundovaly vulkány, jejichž láva zaplavila podstatnou část dnešní Indie. I 65 miliónů let po katastrofě však zůstávají mnohé otazníky. Měli dinosauři prostě jen tu neskutečnou smůlu, že se připletli do cesty náhodnému souznění impaktů a vulkanismu, nebo mezi oběma ranami osudu existovala kauzální spojitost?

 

Přečíst celý článek »

Hellas, neboli Řecko, a moře – to jde dohromady. Pokud ovšem nemáme na mysli kolébku antické civilizace a nedávného státního bankrotu, nýbrž její jmenovkyni, pánev Hellas na Marsu, to spojení už zdaleka tak samozřejmé není.

 

Přečíst celý článek »

Měsíc Titan fascinuje lidstvo odedávna. Nyní přišla ovšem senzační zpráva – na tomto bizarním tělese byly nalezeny možné známky existence života, přinejmenším stejně přesvědčivé jako cokoli, co jsme kdy nalezli na planetě Mars. Je na Titanu opravdu život, nebo jsme na falešné stopě?

 

Přečíst celý článek »

Při vyslovení cenote el Zacatón se rozbuší srdce nejednoho geologa. Slavný krasový závrt v mexickém státě Tamaulipas už řadu let přitahuje pozornost vědců, turistů i filmařů. V roce 2007 testovala NASA v jeho hlubinách ponorku, která bude jednou možná hledat život ve vzdáleném vesmíru.

 

Přečíst celý článek »

Počátky kosmonautiky v 60. letech minulého století nepotvrdily existenci mimozemského života na povrchu rudé planety. Naděje ale umírá poslední a tak se Zemi nejpodobnější planeta Sluneční soustavy stala v uplynulých desetiletích vděčným cílem kosmických sond. Nyní se pozornost astrobiologů i ostatních vědců zaměřuje na jiný cíl…

 

Přečíst celý článek »

Záhadný měsíc Titan šokuje a fascinuje už dlouho. Na jeho povrchu jsme objevili rozmanité krajiny, utvářené vulkány i tektonikou, ale také metanovými dešti a řekami kapalných uhlovodíků. Tak dlouho nás překvapoval svou podobností Zemi a nečekanou aktivitou… a nyní nás překvapil znovu, tentokrát v opačném smyslu: Nitro Titanu je podle posledních měření chladné a nediferencované, stejně jako nitra těch nejmrtvějších ledových satelitů – Jupiterovy Callisto a pravděpodobně i Saturnovy Rhei.

 

Celý článek najdete na vzdalenesvety.cz.

 

Přečíst celý článek »

Saturnův měsíc Titan je již dlouho znám díky své neobyčejné velikosti a husté atmosféře. Během posledních pěti let, kdy nám sonda Cassini nabídla radarové pohledy na jeho povrch, jej můžeme dokonce označit za těleso, které se (alespoň utvářením krajiny) nejvíce podobá naší Zemi. Najdeme tu řeky, jezera a moře, ale také rozsáhlé písečné pouště, pohoří a snad i sopky. Materiály, které to vše tvoří jsou sice zcela exotické (horniny z ledu a uhlovodíků, jezera metanu a etanu), a teploty se pohybují kolem kryogenních -180°C, ovšem geologické procesy i útvary vzniklé jejich působením se pozemským neuvěřitelně podobají.

 

Celý článek najdete na vzdalenesvety.cz.

 

Přečíst celý článek »

Každý den nám pozemní i kosmické dalekohledy přinášejí vzrušující objevy z oblasti blízkého i vzdáleného vesmíru. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Německé centrum pro letectví a kosmický prostor (DLR) nyní zkoušejí zlatou střední cestu. SOFIA, po vzoru chytré horákyně, není ani kosmickou, ani pozemní observatoří.

 

Přečíst celý článek »

Kosmické sondy nám dnes a denně posílají úchvatné snímky Marsu z jeho oběžné dráhy i přímo z povrchu. Kdysi přitahovala rudá planeta pozornost člověka díky možné přítomnosti života a domnělým kanálům. Existenci vodních kanálů sice definitivně rozprášily kosmické sondy, přítomnost života v minulosti nebo dokonce současnosti nevyloučili vědci dodnes.

 

Přečíst celý článek »

Je to na den téměř přesně 400 let od chvíle, co italský astronom Galileo Galilei objevil 4 největší měsíce planety Jupiter. Jeho následovníkům se později podařilo objevit další oběžnice obra Sluneční soustavy a získat podrobnější informace o Galileových měsících. Teprve kosmické sondy nám však umožnily poodkrýt alespoň část tajemství, jenž ukrývají jedny z nejtajuplnějších světů, které kdy člověk objevil.
Přečíst celý článek »

Měl by se název naší “Sluneční soustavy” psát s malým nebo s velkým “s”? Pěknou úvahu na toto téma najdete na mesic.hvezdarna.cz.

 

 

Přečíst celý článek »