Exoplanety.cz

Jednou z relativně moderních odnoží astronomie je vědní disciplína, která se nazývá astrochemie. V posledních letech se astrochemie stala významnou berličkou astrobiologie a přináší cenné informace z nejranější fáze vzniku života.

 

Přečíst celý článek »

Říkají o něm, že je největším kosmickým dalekohledem v historii. Se svým 3,5 m velkým primárním zrcadlem strčí do kapsy i legendární Hubblův dalekohled. Pod značkou Evropské kosmické agentury a s přispěním NASA se Herschel vydal do vesmíru 14. května 2009. Astronomové teď zveřejnili jeden z jeho prvních vavřínů. Herschel objevil ve Velké mlhovině v Orionu (M42) organické molekuly. Máme jásat?

 

Přečíst celý článek »

Planeta měla kdysi na svém povrchu oceán plný vody a možná i život. Pak se ale něco zvrtlo a oceán se vypařil. Dnes je planeta mrtvým světem, alespoň na první (i druhý) pohled. Podobné definice slýcháváme a čteme především v souvislosti s Marsem. Chudobná sestřička naší Země se mezi tím proslavuje spíše jako jitřenka nebo večernice a čas od času vyděsí oko laického pozorovatele a nažhaví telefonní linky hvězdáren. Nenechme se však zmást, podle nových pozorování evropského kosmoplavce se zdá, že také na povrchu Venuše byl kdysi oceán tekuté vody!

 

Přečíst celý článek »

Život na Zemi vyžaduje pro svoji existenci tři zásadní předpoklady: energii, komplexní organické molekuly, z nichž jsou těla živých bytostí vystavěna, a samozřejmě VODU. Právě voda je rozpouštědlem, v němž se mohou biologické molekuly volně pohybovat a navzájem reagovat. I když některé organismy mohou přežít vyschnutí, bez vody nemohou probíhat jejich základní životní pochody – život se buď zastavuje, nebo přímo zaniká.

 

Přečíst celý článek »

Skleníkové plyny jsou v posledních letech dávány do souvislosti s globálním oteplováním nebo chcete-li s klimatickými změnami. Dlouho trvající mediální masáž a téměř zákopová válka příznivců a odpůrců klimatických změn z řad vědců, ekonomů a politiků udělala s označení skleníkový plyn téměř vulgární výraz. Nebýt skleníkových plynů, tak bychom zde paradoxně vůbec nebyli. Vděčíme jim za mnoho.

 

Přečíst celý článek »

Jako na akciové burze to v posledních měsících vypadá s otázkou života na Marsu. Několik kosmických sond na oběžné dráze, dvě vozítka na povrchu a megabajty dat ze sondy Phoenix se odráží také v astrobiologickém pohledu na rudou planetu. Jedna studie dává životu na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy v minulosti nebo dokonce v současnosti zelenou, další studie tvrdí pravý opak. Podle nové zprávy likviduje Mars ve své atmosféře metan podstatně rychleji, než to dělá naše rodná planeta. Pro život na Marsu to není příliš příznivá informace.

 

Přečíst celý článek »

Život na naší planetě vznikl v polévce chemikálií. Existuje podobná polévka také u jiných hvězd? NASA nyní přišla s novou studií, která je založena na pozorování kosmického dalekohledu Spitzer.
Přečíst celý článek »