Exoplanety.cz

Přednáška popíše dnešní možnosti astronomů amatérů při pozorováních planet sluneční soustavy a exoplanet. Kromě úvodní zmínky o některých historických událostech budou popsány požadavky na vhodnou astronomickou techniku i kvalitu pozorovacích podmínek. V části věnované planetám sluneční soustavy se posluchači seznámí s technikou kreslení planet a se vzájemnými úkazy měsíců velkých planet. Závěr bude tvořit stručná zmínka o fotometrickém pozorování hvězd, kolem kterých obíhají exoplanety. Přednáší: Vladimír Kocour (*1976), student Univerzity Palackého v Olomouci, kontakty tel.603 263 771, e-mail: Vladimír.kocour(zavináč)seznam.cz. Vstupné 20 Kč.

 

Kdy: Čtvrtek 7. ledna 2009 od 18:00
Kde: Lidová hvězdárna v Prostějově
Další informace

 

Přečíst celý článek »

Kinosály po celém světě právě putuje nový film režiséra Jamese Camerona Avatar (více o filmu např. na aktualne.cz), který by se mohl stát nejúspěšnější premiérou letošního roku. Děj filmu se odehrává na tajemném měsíci Pandora. Jedná se pochopitelně o smyšlené těleso, obíhající ale okolo existující hvězdy. To nám dává dobrou příležitost k tomu, abychom si odpověděli na otázku, zda může Pandora z filmu Avatar existovat. Na celou situaci se podíváme trochu obšírněji z třech směrů.

 

Přečíst celý článek »

Když v roce 1999 odhalily kosmické sondy v atmosféře Marsu metan, způsobilo to mezi astrobiology všeobecný poprask. Ani po deseti letech však neznáme jeho zdroj. Nejnovější studie sice nepřináší jednoznačné vysvětlení, ale zavrhuje jednu z méně atraktivních možností.

 

Přečíst celý článek »

Na povrchu Titanu mohou být lepší podmínky k životu, než se dosud předpokládalo. Pokud se ale skutečně na Saturnově měsíci nachází primitivní život, je založen na zcela jiných základech než ten pozemský.

 

Přečíst celý článek »

Už řadu desetiletí se astronomové snaží zachytit signál mimozemských civilizací nebo nás alespoň přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsme ve vesmíru sami. Ručička na pomyslných vahách se však ani přes objevy moderní astronomie nepohnula žádným směrem. Vesmír stále mlčí…

 

Přečíst celý článek »

Z Evropské konference o planetárních vědách, která probíhá v německém Postupimi, přichází volání po radikální změně v přístupu při hledání života mimo planetu Zemi. Biologové v uplynulých letech našli řadu velmi exotických forem života, které přežívají na zemském povrchu tam, kde bychom je nečekali. Pusté a vyprahlé krajiny, stejně jako dna oceánů, odkrývají svá tajemství a přivádějí v úžas biology i veřejnost. Pro astrobiology, hledící do kosmických dálek, to znamená zdvižený ukazováček. Měli bychom přehodnotit taktiku a přístup při hledání života ve vesmíru? Rozhodně ano!

 

Přečíst celý článek »

Planeta měla kdysi na svém povrchu oceán plný vody a možná i život. Pak se ale něco zvrtlo a oceán se vypařil. Dnes je planeta mrtvým světem, alespoň na první (i druhý) pohled. Podobné definice slýcháváme a čteme především v souvislosti s Marsem. Chudobná sestřička naší Země se mezi tím proslavuje spíše jako jitřenka nebo večernice a čas od času vyděsí oko laického pozorovatele a nažhaví telefonní linky hvězdáren. Nenechme se však zmást, podle nových pozorování evropského kosmoplavce se zdá, že také na povrchu Venuše byl kdysi oceán tekuté vody!

 

Přečíst celý článek »

Podle nových výsledků má Saturnův měsíc Titan ochranou vrstvu, která je analogií pozemské ozonové vrstvy a chrání povrch před škodlivým zářením z vesmíru. V praxi to znamená potvrzení současného názorového proudu, podle kterého se Titan velmi podobá ranné Zemi a má s naší mateřskou planetou mnoho společného. V poslední době se rovněž diskutuje o možnostech primitivního života na povrchu měsíce. Novým objevem šance případného života mírně stouply.

 

Přečíst celý článek »

Už za několik desítek minut začne ve španělské Barceloně dlouho očekávaný kongres „Cesta k obyvatelným planetám“ (Pathways Towards Habitable Planets). Od 14. do 18. září 2009 zde budou astronomové a astrobiologové z celého světa debatovat o obyvatelných planetách u cizích hvězd. Jsme na začátku zcela nové éry. Kosmický dalekohled Kepler by v nejbližších letech měl objevit planety zemského typu, které obíhají okolo svých sluncí v obyvatelné zóně.
Přečíst celý článek »

Život na Zemi vyžaduje pro svoji existenci tři zásadní předpoklady: energii, komplexní organické molekuly, z nichž jsou těla živých bytostí vystavěna, a samozřejmě VODU. Právě voda je rozpouštědlem, v němž se mohou biologické molekuly volně pohybovat a navzájem reagovat. I když některé organismy mohou přežít vyschnutí, bez vody nemohou probíhat jejich základní životní pochody – život se buď zastavuje, nebo přímo zaniká.

 

Přečíst celý článek »

Podle některých astrobiologů mohly hrát komety důležitou roli při vzniku života na Zemi. Vesmírné vlasatice mohly dopravit na naší planetu vodu nebo některé základní kameny života.
Přečíst celý článek »

Počet článků o Saturnově měsíci Titan se v poslední době rapidně zvýšil a tento trend bude nejspíše pokračovat. Titan je vděčným cílem astrobiologů, neboť se v mnohém podobá naší rodné planetě. Podmínky na Titanu jsou podle mnoha vědců blízké těm, které panovaly na Zemi v době, kdy se na jejím povrchu objevil život. Další chuťovku z Titanu zveřejnili minulý týden američtí astronomové, kterým se podařilo ze Země pozorovat v atmosféře vzdáleného měsíce velkou oblačnost.

 

Přečíst celý článek »

Jako na akciové burze to v posledních měsících vypadá s otázkou života na Marsu. Několik kosmických sond na oběžné dráze, dvě vozítka na povrchu a megabajty dat ze sondy Phoenix se odráží také v astrobiologickém pohledu na rudou planetu. Jedna studie dává životu na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy v minulosti nebo dokonce v současnosti zelenou, další studie tvrdí pravý opak. Podle nové zprávy likviduje Mars ve své atmosféře metan podstatně rychleji, než to dělá naše rodná planeta. Pro život na Marsu to není příliš příznivá informace.

 

Přečíst celý článek »

Neodmlouvá, nestěžuje si a vydrží všechno, tedy téměř všechno. Pokud na Marsu existuje primitivní život, může jim být mikrob Methanosarcina barkeri.

 

Biologové v minulosti nalezli různé mikroby, které dokáží přežít v extrémních podmínkách. Některým se daří při vysokých teplotách, jiným při nízkých a dalším zase v extrémním suchu. Jeden mikrob se ale dokáže dobře přizpůsobit prakticky jakýmkoliv podmínkám.

 

Přečíst celý článek »

Pojem zóna života používáme i na našem webu poměrně často. Termín se začal vžívat do povědomí veřejnosti, především v posledních letech. Novináři umisťují článek s výskytem tohoto magického spojení na přední stránky a vyznávači zelených pidimužíků omdlévají… Zóna života má ale s opravdovým životem ve vesmíru společného asi tolik, kolik má společného hrnek kafe na vašem stole s Brazílií.

 

Přečíst celý článek »

Už téměř 60 planet mimo Sluneční soustavu se podařilo pozorovat tranzitní fotometrii. Díky této metodě lze nejen exoplanety objevit, ale také zkoumat jejich atmosféru. Zatím se to sice povedlo pouze u několika velmi hmotných exoplanet, ale i tak se jedná o fascinující výzkum, který kráčí mílovými kroky kupředu. Astronomové se už připravují na to, až budou moci za pár let zkoumat atmosféru exoplanet zemského typu. Hledání života ve vesmíru se tím dostane do zcela jiné roviny…

 

Přečíst celý článek »

Kosmické sondy nám už před delším časem prozradily, že se na povrchu Marsu kdysi nacházela voda v kapalném skupenství. Přítomnost řek a jezer v dávné historii planety dokazují geologické útvary i rozbory marťanské půdy. Nejnovější studie prokazuje to, o čem vědecká obec spekulovala už delší dobu. Voda na Marsu tekla i při nízkých teplotách.

 

Vědci z NASA se domnívají, že voda na Marsu mohla být v kapalném skupenství i při teplotách nižších než je 0°C. Za vším jsou minerální látky, které voda na rudé planetě obsahovala. Prvky jako křemík, železo, hořčík, draslík, vápník a hliník mohly snížit bod mrazu vody.

 

Zdroj: spaceref.com