Druhá největší blízkozemní planetka Eros na snímku ze sondy NEAR.
Kosmický dalekohled Spitzer už nějaký ten pátek není ve své nejlepší formě. Kapalina, chladící jeho čidla, došla a NASA tak musela pozměnit program legendárního infračerveného dalekohledu. Teplota čidel se přesto stále pohybuje okolo mrazivých 30 Kelvinů, takže cenná vědecká pozorování mohou stále probíhat. Čas od času si Spitzer odskočí od výzkumu exoplanet či dalekého vesmíru domů do Sluneční soustavy.
Panorama Marsu na snímku ze sondy Viking.
V těchto dnech si připomínáme 35. výročí startu dvou kosmických sond Viking, které měly na povrchu rudé planety hledat stopy života. Výsledky legendárního projektu budí i po mnoha letech vášnivé diskuse. Malý, ale významný kousíček skládanky nyní přidal mexický astrobiolog Rafael Navarro-González.
Přístroj Mars Climate Sounder instrument, který je instalován na sondě MRO dokáže sledovat dění v atmosféře Marsu jen několik hodin denně.
Není to tak dávno, co se NASA a ESA dohodly na společné misi k Marsu. Jedním z klíčových projektů má být kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, která se bude někdy okolo roku 2016 prohánět po oběžné dráze rudé planety. Mezi pěticí vědeckých přístrojů nechybí dvě kamery, dva spektrometry pro sledování metanu a dalších stopových prvků v atmosféře a šikovná marťanská rosnička.
Přečíst celý článek »
Sonda Viking na Marsu
V Československu je ujal funkce prezidenta Gustav Husák, Praha zažila otevření obchodních domů Kotva a Máj, ve Španělsku byl korunován Juan Carlos I. a za velkou louží vznikla jakási firma Microsoft. Rok 1975 byl však také ve znamení startu dvou kosmických sond Viking, které měly definitivně potvrdit či vyvrátit přítomnost života na Marsu.
Země a Měsíc na snímku ze sondy Messenger
Kosmická sonda Messenger, která se potuluje končinami Sluneční soustavy pod vlajkou NASA od srpna 2004, je už celá natěšená na detailní výzkum Merkuru. Než bude Messenger naveden na oběžnou dráhu nejmenší planety Sluneční soustavy, poslal nám domů jednu více než zajímavou fotografii.
Prašný vír na snímku z Opportunity. Credit: NASA/JPL-Caltech/Cornell University/Texas A&M
Za šest a půl roku pozorovalo vozítko Spirit velké množství prašných vírů, kterým se na Zemi říká lidově čertíci nebo rarášci. Podobné víry zaznamenala i kosmická sonda Phoenix a dokonce se je podařilo pozorovat i z oběžné dráhy. Jen chudák Opportunity žádného čertíka při svých toulkách rudou planetou donedávna neviděl.
Slavný snímek tváře na Marsu z roku 1976.
V polovině 70. let se v marťanské půdě přehrabávala dvojice sond Viking s cílem nalézt stopy života na rudé planetě. Život na čtvrté planetě Sluneční soustavy slavná dvojka nepotvrdila ale ani nevyvrátila. Fanatičtí nadšenci marťanů si tak museli nalézt náhradu, aby měli o dlouhých zimních večerech o čem debatovat. Zatímco Vikingy pracovaly na povrchu, jejich orbitální stupně zkoumaly Mars z oběžné dráhy. V roce 1976 byla zveřejněna fotografie, která se do historie zapsala jako „tvář na Marsu“.
Rover Curiosity
V srpnu 2012 by měla na povrchu Marsu přistát nová pojízdná laboratoř. Vozítko Curiosity je mnohem větší než Spirit a Opportunity a liší se rovněž stylem přistání. Na palubě roveru bude mimo jiné kamera MARDI (Mars Descent Imager), která by měla natočit dvouminutový dokument na téma „Jak jsem přistál na Marsu“.
Planetka Lutetia na snímku ze sondy Rosetta
Kosmická sonda Rosetta, autor: ESA
Vstávat, budíček, planetka! Evropská kosmická sonda Rosetta byla probuzena z vesmírného spánku. Před sebou má jeden ze sekundárních cílů své dlouhé a velmi ambiciózní mise. Zatímco si budete v sobotu užívat někde na koupališti, kosmická sonda letící pod evropskou vlaječkou omrkne jednu z planetek, obíhající mezi Marsem a Jupiterem.
Venuše se někdy označuje za sestru Země – a od přistání prvních sond pak za sestru zvrácenou. A zdá se, že i v očích vědců Venuše poklesla jen do role „zkaženého sourozence“, a většinou bývá odbývána konstatováním, že je podobná Zemi, ale tak pekelná, že nemá smysl se jí vůbec zabývat. Teprve nedávno tyto stojaté vody rozvířila debata o životě v atmosféře Venuše, která s tradičním pojetím poněkud polemizuje. Ohledně lidského osídlení ovšem vše zůstává při starém a většina návrhů zůstává spíše na poli sci-fi.
Venuše se často uvádí jako učebnicový příklad planety, kde žádný život není a nikdy nebyl, ba dokonce je dokonale vyloučen pekelnými fyzikálními podmínkami. Je pravda, že teplota na povrchu této planety je absolutně mimo rozumné hranice pro existenci organických látek nebo kapalné vody. Život je tam proto skutečně vyloučen, pokud neuvažujeme skutečně exotické „organismy“ na bázi lávy, které prozatím patří spíše do špatné sci-fi a nikoli mezi vědecky podložené možnosti. Současný povrch Venuše však není tím, co nás zajímá. Podíváme-li se totiž do oblastí vysoko nad ním, do nebe nad peklem, nalezneme tam podmínky nesrovnatelně příznivější. A totéž možná platí, pokud se zahledíme do vzdálené minulosti naší sesterské planety. Nevíme, jak Venuše vypadala před miliardami let, není ale vůbec vyloučeno, že se v mnohém blížila spíše dnešní Zemi než své současné podobě. Mohla mít dokonce oceány…
Měsíc červenec, zejména jeho první polovina, je charakterizovaný dlouhými dny, vysokou deklinací Slunce a velmi krátkými nocemi. Na 50° severní šířky nebude až do 10. července vůbec žádná astronomická noc — Slunce klesne pod obzor na méně než 18°. Nicméně už na zeměpisné šířce 49,5° klesá Slunce v nejkratší noci na 18°, takže jižně od této zeměpisné šířky nějaká astronomická noc nastává vždy.
Kosmická sonda Venus Express. Credit: ESA
Podle dosavadních výsledků astronomického bádání to vypadá, že Země je jediným místem ve Sluneční soustavě, kterému se dostalo cti být oázou života. Astrobiologové sice mají indicie o možnostech života na některých měsících obřích planet, ale důkaz zatím chybí. Z planet se do role favorita už před hodně dlouhým časem pasoval Mars. Do popředí zájmu se však v poslední době dere sestra naší rodné hroudy, krásna večernice, půvabná jitřenka – Venuše.
Vznik Měsíce v představách malíře
Pavel Gabzdyl nazval stránku na Facebooku o našem kosmickém sousedovi: „Měsíc – dobrý známy nás všech“. Aby také ne, vždyť Měsíc nás provází na pouti vesmírem jako věrný panoš od útlého věku Země. Na obloze ho nepřehlédnete, svým mnohdy až vlezlým světlem nás budí ze spaní, hraje významnou roli při divadle jménem zatmění Slunce. Před 40. lety poskakovali po jeho povrchu astronauti z programu Apollo. Na první pohled se může zdát, že nás už snad ani nemá čím překvapit, opak je však pravdou.
Věrná kopie Hubblova dalekohledu ze dřeva v měřítku 1:1.
Snad každý z nás někdy viděl nějakou dřevěnou hračku nebo i větší sochu. Umělec Peter Hennessey má netradiční repertoár. Vyrábí modely slavných kosmických sond a družic. To vše v původním měřítku a do nejmenších detailů. Jeho pozornosti neušel ani Hubblův kosmický dalekohled.
Všichni zapálení “Marťané” jistě zpozorní, když zaslechnou jméno Oceanus Borealis. Toto jméno označuje hypotetický, vlastně snad až legendární “severní oceán” na planetě Mars, který podle některých vědců pokrýval oblast severních nížin (i když není zcela jisté, že se Mars od té doby neotočil – v tom případě mohl řečený oceán ležet ve své době přímo na rovníku).
Loading ... Loading ... Loading ...
ScienceDaily: exoplanety newscientist.com: Astrobiologie www.centauri-dreams.org astrobio.net Daily Galaxy APOD  | Články |
| | |
