Nezapomeňte si dnes ručník!
Rok se s rokem sešel a opět tu máme „Ručníkový den“ (anglicky Towel Day), která probíhá po celou středu 25. května. Do Ručníkového dne se můžete zapojit i vy! Vše potřebné najdete ve své koupelně…
Rok se s rokem sešel a opět tu máme „Ručníkový den“ (anglicky Towel Day), která probíhá po celou středu 25. května. Do Ručníkového dne se můžete zapojit i vy! Vše potřebné najdete ve své koupelně…
Mluvilo se o tom dlouho. Napsány byly desítky článků a nad celým tématem se vznášela jakási aura tajemna, neznalosti a hypotetických, mnohdy nevyřčených teorií. Řeč je o planetách bez sluncí, planetách jenž už svou samotnou podstatou evokují pochyby o tom, zda je vůbec za planety považovat. Díky práci novozélandských, japonských a polských astronomů se z [...]
Už delší dobu jsme zvažovali založení vlastního týmu v rámci distribuovaných výpočtů. Posledním impulsem bylo oznámení Institutu SETI a Kalifornské univerzity v Berkeley, že v rámci projektu SETI@home budou prověřovány kandidáti z kosmického dalekohledu Kepler (viz článek), což je samozřejmě téma nám více než blízké. Pokud na vašem počítači běží některý z distribuovaných výpočtů, můžete se stát členem týmu exoplanety.cz. [...]
Obří radioteleskop se zaměřil na exoplanetární kandidáty, objevené kosmickým dalekohledem Kepler. Najdou se v datech signály mimozemských civilizací? Projekt SETI se už více než půl století snaží nalézt pomoci radioteleskopů signály mimomozemských civilizací. V neděli 8. května to však bylo poprvé, kdy se některé obří ucho zaměřilo systematicky na objevené planety mimo Sluneční soustavu.
Původ atmosféry Titanu byl záhadou odjakživa. Předpokládalo se, že dusík vznikl fotochemickým rozkladem amoniaku v atmosféře raného, mnohem teplejšího Titanu – při současných teplotách je totiž výskyt plynného NH3 vyloučen. Druhá dominantní složka plynného obalu, metan, měl být uvolňován kryovulkány.
Zatímco se po chodbách v NASA šíří spekulace o možnostech úplného zrušení projektu kosmického dalekohledu JWST (o finančních problémech jsme už psali) a někteří astronomové proklínají Hubblův dalekohled, v jiné části Kalifornie už jeden projekt minimálně na nějaký čas hodili přes palubu. Řeč je o síti radioteleskopů ATA.
Výzkum exoplanet patři mezi nejnáročnější astronomické disciplíny. Technické vybavení a schopnosti současné astronomie nejsou ani zdaleka tak rychlé, aby udržely krok s tužbami a teoretickými dýchánky vědců. Čas od času se proto na scéně objeví více či méně kontroverzní teorie, kterou nebudeme v nejbližších letech potvrdit astronomickými pozorováními. S jednou takovou přicházejí Dan Hooper a [...]
Hnacím motorem současného výzkumu exoplanet je snaha o nalezení planety velikosti Země, která by obíhala v obyvatelné oblasti. Na povrchu takovéto planety by mohly být podmínky pro existenci vody v kapalném skupenství. Výzkum exoplanet však v sobě ukrývá celou řadu dalších zajímavých oborů a příležitostí. V poslední době se stále více vyskytují v exoplanetárních studiích [...]
Astrobiolog Richard Hoover z Marshall Space Flight Center, NASA, přišel s oznámením, že v meteoritech typu uhlíkatých chondritů odhalil stopy primitivního života. Takový objev by znamenal senzaci. Pokud by se potvrdil. Celý článek a podrobný názor biologa naleznete na vzdalenesvety.cz.
V našem oboru (exoplanety) máme občas jednu malou výhodu. Mnohé dezinformace, které kolují internetem či sdělovacími prostředky, můžeme uvést na pravou míru snadno a rychle. V případě astrobiologie, vědy zabývající se životem ve vesmíru, to však bývá zřídka kdy tak jednoduché. Poslední hodiny slunného březnového víkendu jsou ve znamení celosvětové hysterie, kterou vyvolal objev údajných [...]
Když první kosmonauti viděli planetu Zemi z vesmíru, řekli o ní později, že je tak malá, vzácná, křehká a zranitelná! Všichni shodně naznačili, že by si jí lidstvo mělo vážit a chránit ji takovou, jaká je, protože jinde lidstvo neumí žít. Slavný francouzský spisovatel Jules Verne známý svými romány oslavujícími vědu a techniku, vyslovil o [...]
Kolem planety Saturn obíhá 62 různě velkých měsíců. Mezi ty větší, kulového tvaru patří: Titan, Rhea, Tethys, Dione, Mimas a Enceladus. Všechny tyto měsíce mají střední hustotu jen o málo převyšující hustotu vody, 1 g/cm3. Z toho vyplývá, že jsou tvořeny převážně vodním ledem a různými příměsemi, případně mohou mít malé jádro tvořené silikátovými horninami. [...]
Na podzim roku 2011 se nám po dvou letech opět otevře startovací okno k Marsu. Pokud hodláte něco nebo někoho poslat vstříc rudé planetě, budete mít v nejbližších měsících tu nejlepší příležitost. Startovací okno udává, že Mars a Země jsou na svých oběžných drahách v tak výhodném postavení, že let kosmoplavce je energeticky i časově [...]
Dřevorubec a současně astronom amatér poráží stromky pro vánoční trh a v tom se zasněně zahledí na oblohu s myšlenkou, zda tam daleko ve vesmíru jsou stromky taky. Poněkud bizardní představa, že? Přesto na tyto otázky jednoho dne dost možná astronomie dá snícímu dřevorubci odpověď.
Ti z vás, kteří alespoň nahlédli do Vzdálených světů II, jistě tuší, jak je to s kryovulkány na Titanu. Většina vědců si myslí, že by tam nějaké být měly, protože bez vulkanické činnosti lze jen těžko vysvětlit přítomnost metanu v atmosféře (a mořích a jezerech). Nemalé úsilí se proto vynakládá na jejich hledání, výsledky ovšem [...]
Po více než roce vyšel u nakladatelství Triton druhý díl knihy Vzdálené světy od Tomáše Petráska a Igora Duszka. K prvnímu dílu jsme psali recenzi, která vyšla na webu i v časopise Gliese a tentokrát tomu nebude jinak.
Je to jen pár desítek hodin, co NASA zveřejnila (dle svých slov průlomovou) studii o bakteriích z jezera Mono. Nejednalo se přitom o žádnou špatnou interpretaci, či dokonce spekulace bulvárních plátků. Úřad svolal klasickou tiskovou konferenci a článek vyšel i v online verzi jednoho z nejprestižnějších odborných časopisů Science. Celý objev spustil kolotoč spekulací a [...]
Potvrdila se jedna z frekventovaných a seriozních spekulací. Astrobiologové z NASA oznámili objev bakterie, která je založena na arsenu (chcete-li arzénu). Základním kamenem DNA pozemských živočichů je přitom obvykle fosfor. Tento objev může být důležitým klíčem pro hledání života ve vesmíru a ukazuje nám, že život je mnohem rozmanitější, než jsme si mysleli.